Měl bych hrát do těla, být nepříjemný před brankou i přispět body, předpokládá Peter Lichanec

Poslední tři sezony strávil v Jihlavě, loňský ročník dohrál v Olomouci. Osahal si tak extraligový hokej, v jedné kabině seděl s hvězdným Davidem Krejčím. Nyní jej čeká nová mise. Útočník Peter Lichanec bude bojovat za zelenožluté barvy. „Olomouc byla skvělá zkušenost. Chtěl bych ji na Vsetíně zúročit,“ hlásí devětadvacetiletý rodák ze slovenské Prievidze, jenž v minulosti působil i v Maďarsku či Kazachstánu.

Jak se seběhl váš přesun na Valašsko?
Asi před měsícem či dvěma jsme se bavili s trenéry a sportovním manažerem Radimem Tesaříkem. Ptali se mě, jestli bych měl zájem hrát na Vsetíně. Já zájem měl. Hokej je zde na výborné úrovni, i co se týká fanoušků a atmosféry, kterou umí na stadionu vytvořit. Velmi mě to zaujalo, tak jsme se pustili do jednání, která pokračovala až do momentu, kdy jsem na Vsetíně podepsal smlouvu.

Víte, co vás v novém působišti čeká?
Těším se hlavně na fanoušky. Vím, že město žije hokejem, a těším se na to. Miluji atmosféru, jaká panuje při zápasech na Lapači. To je něco krásného. Věřím, že nám lidé budou fandit v co nejhojnějším počtu. Kdyby to na každém zápase vypadalo jako nedávno v play-off, bylo by to úžasné. Určitě nám to dodá spoustu energie.

Jak se vám na Lapači hrálo v roli soupeře?
Výborně. V mé první sezoně v Jihlavě mohli fanoušci na stadion, v té druhé ne, což byla samozřejmě velká škoda. Každý soupeř, který jede hrát na Vsetín, si místní atmosféru užívá, a zároveň je to pro něj nepříjemné. Mě se tu vždycky líbilo.

Je velká výhoda, že společně s vámi přichází na Lapač váš bývalý spoluhráč z Jihlavy Maxim Žukov?
Jsem rád, že tady Max je. Je to výborný brankář i člověk, určitě nám pomůže. A jestli je to pro mě výhoda? Řekl bych, že nemám problém se začlenit do party. Některé kluky jsem poznal, už když jsme proti sobě nastupovali jako soupeři. Prohodili jsme i pár slov. Kluci se tu zdají být parádní, těším se na sezonu mezi nimi.

Bavili jste se s trenéry o tom, jaká by měla být vaše role v týmu?
Ano, ale nechal bych to na sezonu. Nyní bych nechtěl mluvit o nějaké specifické roli. Určitě ale nějaké představy jsou. Měl bych do hry vnést agresivitu, hrát do těla, být nepříjemný v předbrankovém prostoru. A samozřejmě bych rád přispěl i nějakými body.

Pod Romanem Stantienem jste už v minulosti hrál, že?
Potkali jsme se v Popradě, kde jsem chvíli hrál. Roman Stantien je kvalitní trenér a má mužstvu hodně co dát. Pokud budeme plnit jeho pokyny, věřím v ty nejvyšší příčky. Nebudu mluvit o nějakých konkrétních cílech, abych to nezakřiknul, ale chceme být úspěšní a dojít co nejdál.

Tento týden vám odstartovala suchá příprava. Jak snášíte první dny letního drillu?
Je to nutné zlo, které hokejista potřebuje podstoupit. Už jsem zažil různé letní přípravy. Někde se pouze běhalo, jinde zase jen posilovalo, nebo vyloženě hrály různé sporty. Zdá se, že na Vsetíně to bude všechno dohromady, což je super. Doufám, že se co nejlépe připravíme na sezonu.

Už jste se na Valašsku zabydlel?
S manželkou jsme na Vsetíně déle než týden, už jsme se zabydleli. Musím říct, že jsem velmi spokojený. Bydlíme kousek od zimáku, takže chodím často pěšky. Ráno se hezky projdu na trénink, byl jsem se podívat i na náměstí. Zřejmě je tu všude blízko, já mám taková menší města rád.

Máte za sebou řadu angažmá, některá i poměrně exotická. Jaké bylo hrát hokej v Kazachstánu?
V Kazachstánu jsem působil rok a půl, dokud jsem se nezranil. Smlouvu jsem měl původně na tři roky. Působil tam i Tomáš Frolo. Já byl v týmu nejmladší a zažil tam spoustu neuvěřitelných situací. Od té doby jsem o hodně odolnější. Nevzpomínám ale ve zlém. Poznal jsem tam super kluky, další cizince, s některými jsem dodnes v kontaktu.

Loňskou sezonu jste dokončil v Olomouci, kde jste si zahrál předkolo extraligového play-off. Jaká to byla zkušenost?
Úžasná. Bylo to sice krátké období, ale o to déle budu vzpomínat. Na Hané jsem poznal partu kluků, kteří byli soudržní tak, jak jsem to do té doby snad nezažil. Vzájemně si pomáhali a pomohli i mně. Jsou to výborní hokejisté, ale především lidé. Měl jsem tu čest poznat i Davida Krejčího, to je velký člověk. Loni jsem sledoval jeho sestřihy z NHL a najednou seděl v kabině naproti mně. Jestli je vám devatenáct nebo třicet, pořád je to stejné, když potkáte takového borce. Zahrát si za Olomouc byla výborná zkušenost, stejně jako okusit extraligový hokej. Chtěl bych to zúročit nyní na Vsetíně.