Moc jsme potřebovali zase zvítězit, říká Adam Mikšovský

Vsetín po třech prohrách v řadě přivítal na svém ledě ostravskou Porubu, kterou nakonec udolal nejtěsnějším možným rozdílem 4:3. Vítěznou branku domácích vstřelil Adam Mikšovský, který je letos v dresu Vsetína nováčkem. „Jsem moc rád, že mi to tam spadlo. Potřeboval jsem si trochu zakřičet. Tři body za vítězství s Porubou jsou důležité, potřebovali jsme zase zvítězit,“ řekl po zápase Adam Mikšovský.

Dvanácté kolo je minulostí. Adame, jak se ti zatím líbí na Vsetíně?
Líbí se mi tady moc. Nechci, ať to zni jako nějaké klišé nebo fráze, ale je tady dobrá parta kluků. Spousty jich znám, s některými jsem dříve hrál, líbí se mi tady.

Nastupuješ momentálně v první formaci s Vaňkem a Zúbkem, jak se ti s klukama hraje?
Je fakt, že se herně zatím dost poznáváme. S Vaňousem jsem dokonce hrál v juniorce Zlína, což je už snad šest let zpátky. Máme na čem pracovat, ale myslím, že už to bude jen lepší a lepší. Pořád dolaďujeme detaily, protože víme, že to o nich je. Všichni víme co od sebe čekat, takže spolupráci dolaďujeme.

Jak jsi spokojen se svými výkony?
Zhodnotím to jednou větou. Mohlo by to být i lepší.

Jak hodnotíš utkání s Porubou?
Potřebovali jsme se po prohrách opět chytit, zvítězit a odlepit se od spodních příček tabulky. Nevím, jak hrály ostatní týmy, ale to je celkem jedno. (V době rozhovoru ještě nebyly dohrány ostatní zápasy dvanáctého kola – pozn. redakce) Jsme rádi, že se vyhrálo. Hráli jsme dobře takticky dozadu, úspěšně jsme drželi střední pásmo a vyráželo se do brejků, i když branky paradoxně padaly po přihrávkách z rohu nebo v přesilovce. Myslím, že jsme zápas takticky dobře zvládli.

Vítězná branka Adama Mikšovského v zápase s Porubou

V čem vidíš rozdíl, když porovnáš zápasy s Opavou a Porubou?
Myslím, že Opava je mančaft, který je hodně zkušený, ani ne tak možná věkově, i když tam mají kluky, kteří jsou už starší a mají něco za sebou. Už je to asi nějaký pátek, co si řekli, jak budou hrát a pořád to pilují, pilují a řekl bych, že jsou takový černý kůň. Nevím, jak bych to srovnal se zápasem s Porubou. Ostrava nehrála takový úporný hokej jako Opava. Se Slezanem nám zkrátka nevyšlo vůbec nic. Deset minut jsme útočili, nepustili jsme je k ničemu, ale pak přišla jejich přesilovka a ze dvou střel dali dvě branky.

O to víc s Porubou pro vás bylo vítězství důležité, viď?
Sáhli jsme si na dno. Hlavně ke konci zápasu, kdy už jsme hráli na dvě lajny. Ani jsme se nestihli vydýchat a šli jsme opět na led, ale tohle je někdy potřeba.

Trpíme dost na zranění. Myslíš, že nové tváře, co se objevily v týmu, trochu oživily hru?
Určitě. V případě Petera Bezušky šlo krásně vidět, že obránce, když vezme puk a bruslí s hlavou nahoře, tak nás lépe přihrávkou dokáže najít. Navíc hrál perfektně do těla. Dominik Tobola je ještě mladíček, ale i on se určitě zapracuje. No a Patrik Vrána samozřejmě taky výborný.

Vstřelil jsi vítěznou branku Vsetína, ze které jsi měl očividně velkou radost. Spadlo z tebe trochu napětí?
Ano, měl jsem velkou radost. Potřeboval jsem si trochu zakřičet a vypustit ze sebe všechny emoce. Sám jsem se s tím vnitřně dost trápil a přemýšlel, proč to tam nepadá a jak je to možné, což není někdy úplně dobře si to takto brát. Jsem moc rád, že mi to tam spadlo.