Navrátilec Ševčík: Soutěž bude velmi vyrovnaná, nikdo nemůže kalkulovat s výsledky

Aniž by to bylo záměrem, nová sezona se ve Vsetíně zatím nese v duchu návratů. Po Martinu Ambruzovi a Filipu Vrbovi v září znovu oblékl zelenožlutý dres i Robin Ševčík. Pětadvacetiletý útočník přišel do Vsetína po dvouleté pauze, kterou strávil v Přerově, Prostějově a Valašském Meziříčí. Zatímco v utkání prvního kola proti Orlové hrál v obraně, do středečního měření sil s Technikou Brno už nastoupil na svém tradičním postu. „Na beku jsem byl jako káča v čepici,“ usmívá se Ševčík, který bude v defenzivě zaskakovat jen při výjimečných událostech.

Robine, jak se vlastně zrodil váš návrat na Valašsko?
S panem Tobolou ze vsetínského vedení jsem byl v kontaktu už před sezonou. Říkal, že neví, jak vše bude, protože v přípravě měli mít mnoho hráčů. Tak jsem šel trénovat do Valmezu. Pracuji ale ve stejné firmě jako Adam Mikšovský a dobře se znám s Danielem Vaňkem. S těmi jsem se asi týden před startem soutěže bavil a oni se mě zeptali, jestli bych se nechtěl vrátit.

A vy jste nebyl proti.
Kluci se o mně zmínili ve Vsetíně a trenér mi vzkázal, ať se mu ozvu. Do Vsetína to mám z domova i z práce blíže, zázemí je tady také někde jinde než ve Valmezu. Tak jsme se během jednoho dne domluvili, já si ve Valmezu sbalil věci a od té doby jsem tady.

Co se ve Vsetíně za dobu vaší nepřítomnosti změnilo?
Vsetín je na tom po hokejové stránce pořád dobře. Hráči se tu obměnili, ale parta i individuální kvalita zůstala stejná. Ze zázemí je cítit pořád extraliga. Hokejově se tady pracuje úplně jinak, než v jiných klubech. Vsetín je zkrátka hokejové město a vždycky bude, ať už bude klub hrát jakoukoliv soutěž. Já jenom doufám, že na zápasy začne chodit víc lidí a budeme bodovat i venku. Skvělé by bylo, kdyby se nám podařilo na stadion přitáhnout tolik diváků, kolik před pár lety přišlo třena na semifinále s Šumperkem.

Očima trenéra Juraje Jakubíka: „Důvod, proč Robin naskočil proti Orlové v obraně, byl jednoduchý. Měli jsme málo beků. Pak se nám ale vrátil Filip Vrba, když neuspěl na zkoušce v rakouském Feldkirchu. Proto jsme Robina vrátili zpět do útoku. Je pravděpodobné, že ho na beku budeme využívat při přesilovkách, jinak bude hrát v obraně jen při velké marodce našich obránců. Ostatně, po středě máme zraněného Tesaříka, Okuliara a Tichého...“

Vy jste ve středu proti Technice Brno nastoupil už na svém tradičním postu útočníka, ale v prvním kole jste hrál nečekaně obránce. Jak k tomu došlo?
Chyběli nám beci. Nejsem obránce, ale zkusil jsem to. Sice jsem zadrbal jeden gól, ale snad jsem aspoň směrem dopředu hrál dobře. Naše lajna dala čtyři branky, takže to nebylo tak hrozné. V přesilovkách mi pozice beka vyhovuje, ale hrát celou sezonu v obraně? Nějaký záskok bych sem tam zvládl, ale jinak nevím nevím. (směje se)

Jak jste se s pozicí obránce sžíval?
Víte, kdybych v obraně trénoval dva týdny, vypadalo by to zase jinak. Jenže já měl za sebou coby bek trénink a půl a už jsem šel do zápasu. Byl jsem tam jak káča v čepici. (směje se)

Takže jste asi rád, že vás trenér přeřadil zpátky do útoku…
Nakonec se ale vrátil Filip Vrba, který byl na zkoušce v Rakousku, je tady i Tomáš Žabčík. Nakonec bylo beků dost, takže jsme se domluvili, že půjdu do útoku a kdyby bylo potřeba, v obraně zaskočím v obraně. Máme čtyři lajny útočníků a je asi zbytečné, abychom hráli celý zápas na pět obránců. Tak to tam případně nějak odjezdím a když nedostanu šest gólů, nebude to zase tak hrozné. (směje se)

Technice Brno jste ve středu podlehli na samostatné nájezdy. Jak utkání hodnotíte?
Do zápasu jsme vstoupili zbytečně zaraženě. Snad jsme měli ze soupeře příliš respekt, nevím. Dostali jsme první gól, což nebylo dobře, ale ještě do konce třetiny se nám podařilo odpovědět. Důležité bylo, že jsme vyrovnali později i na 2:2. Škoda nevyužité přesilovky na konci zápasu. Chyběl kousek, aby se puk odrazil tam, kam jsme chtěli. Mohli jsme tak mít tři body. Měli jsme ale trochu smůlu, já navíc v prodloužení nedal velkou šanci.

Tu jste si vyčítal hodně, že?
Je to škoda, mohli jsme mít víc bodů. Protože samostatné nájezdy, které následovaly, jsou loterie. Brankáři Petru Hromadovi nemůžeme zazlívat žádný obdržený gól. Někdy nedají útočníci žádnou branku ze tří nájezdů a někdy v nich dostane gólman tři góly. To je hokej. Třeba se k nám sportovní štěstí přikloní příště - klidně to může být v důležitém zápase play-off.

Máte za sebou teprve dva zápasy, ale přesto – jaká je letos síla Vsetína? Jaké jsou vaše ambice?
Myslím, že letos bude soutěž velmi vyrovnaná. Každý tým si může dělat ambice, ale bude to jen o tom, jak kdo bude chodit od zápasu k zápasu. Nikdo nemůže kalkulovat s výsledky a spoléhat na to, že s Orlovou vyhraje a zároveň jeho konkurent v tabulce určitě prohraje s Prostějovem. Slabého týmu v lize nebude, což se nám potvrdilo v prvním kole, kdy jsme se proti Orlové půlku zápasu trápili, než se nám podařilo dát góly. Ale chtěli bychom hrát do čtvrtého místa, abychom konečně startovali play-off na domácím ledě a měli tuto výhodu i v případném pátém zápase. Rádi bychom přešli přes čtvrtfinále a pak se uvidí.