Robin Ševčík: Chtěli jsme ještě jednou před naše fantastické publikum

Bili se jako lvi. Na ledě nechali všechny síly. Padali po hlavě do střel. Všechno jen proto, aby vrátili špatně rozehranou sérii zpět na Lapač. Nepodařilo se. Prostějov naplno ukázal svoji sílu a především neskutečně efektivní koncovku. „Jim nedělá vůbec žádný problém nasypat protivníkovi sedm branek,“ přitaká vsetínský forvard Robin Ševčík, jenž se v letošní sezóně zařadil k lídrům valašského klubu.

Robine, ani napotřetí to nevyšlo. Jak byste tedy zhodnotil vaše poslední vystoupení v sezóně?
Kdybychom dnes hráli proti Prostějovu, tak bychom měli určitě více šancí na vítězství než tomu bylo. Ve druhé lize se hodně mluví o tom, že ne vždy záleží na výkonech a pohodě dvou mužstev, které proti sobě hrají. Dnešní zápas toho byl typickým příkladem. Pokaždé, když jsme se mohli dostat do tlaku nebo snížit náskok, tak jsme najednou hráli ve čtyřech nebo dokonce ve třech. Paradoxní bylo, že se to opakovalo asi čtyřikrát po sobě. Přiblížili jsme se soupeři na dostřel a ihned poté jsme se museli bránit.

Do utkání jste vstoupili nebojácně. Ze začátku jste byli lepší a měli několik šancí, ale pak jako byste Prostějovu popustili uzdu a najednou to bylo 4:0. Co se stalo?
Zápasy s Prostějovem byly všechny hodně podobné. Všichni víme, jak výborný mají útok. Kromě utkání s Frýdkem, kdy měli snad tisíc střel a nedali gól, jim jinak stačí minimum šancí ke skórování, a proto jejich výsledky jsou takové, jaké jsou. Jim nedělá vůbec žádný problém nasypat protivníkovi sedm branek.

V dnešním zápase jste se, jak už jste zmiňoval, dostali několikrát nadostřel, přesto se vám nepodařilo na Jestřáby dotáhnout. Hodně za to může asi nedisciplinovanost, protože vyloučení na vaší straně bylo opravdu hodně, souhlasíte?
Kdyby si někdo udělal analýzu tohoto zápasu a sledoval, jak šly tresty za sebou, a jak se pohybovalo skóre v závislosti na vyloučeních, tak by mu vyšel úplně jednoznačný vzorec. Fauly tam samozřejmě někdy byly, ale někdy ne. Jednou se pískaly, jindy ne. Avšak vždy, když jsme se dostávali do tlaku, se pískaly. Bohužel, tímto jsme se už ani do žádného většího náporu dostat nemohli.

Celá série nakonec dopadla jednoznačným výsledkem 3:0, není to až moc kruté?
Kruté to je, protože si myslím, že Prostějov to měl hodně zadarmo. Hlavně u nás doma, kde jsme měli trošku smůlu. Ovšem vyfaulovali jsme se sami a zápas kvůli tomu nezvládli. Je to škoda, neboť v sezóně jsme s nimi hráli výborné zápasy a moc chtěli kvůli vsetínským fanouškům vrátit sérii ještě jednou na Lapač. S tím jsme tady jeli, že budeme hrát zezadu, zkusíme dát nějaké branky, aby nám nekončila sezóna, a abychom si mohli ještě zahrát před fantastickým publikem, které bylo v neděli.

Myslíte, že velkou roli hrálo to, že Prostějovští jsou profesionální klub a na rozdíl od vás mají čas jen na regeneraci a odpočinek, kdežto vy musíte jít na druhý den znovu do práce?
To je podle mě hned druhý faktor. Jestřábi sice taky hráli sérii na pět zápasů, ale tím, že nechodí do práce, mají čas na regeneraci a hlavně je nic jiného neunavuje. U nás devadesát procent kluků pracuje. Někteří jezdí po celé republice a do Vsetína přijedou ve čtyři hodiny přímo z práce. Navíc v tomto sledu zápasů není téměř vůbec žádný čas na regeneraci. K tomu se ještě připočte, že v Opavě jsme de facto hráli pět a půl zápasu, jelikož jsme třikrát absolvovali desetiminutové prodloužení. To nám vzalo hodně sil, protože se muselo dřít až do konce. Mnohdy jsme hráli třeba jen na dvě lajny. Přesto všechno, ale tvrdím, že jsme jim to udělali moc jednoduché.

Kde se podle vás série definitivně zlomila?
Určitě to bylo domácí utkání. Závěr se nám moc nezdařil a díky faulům se dostal Prostějov do vedení. Dalším velkým zlomem bylo naše závěrečné power-play, kdy puk skákal nejednou po brankovišti, navíc Martin Ambruz měl velkou příležitost, bohužel minul. Tam nám pověstné štěstíčko trošku scházelo. Možná, že jsme si ho vybrali v Opavě, nevím. Pokud bychom vyrovnali, v prodloužení už se mohlo stát cokoliv.

Myslíte, že Prostějovští mají nyní našlápnuto k tomu, aby naplnili předsezónní cíle, čili postup do první ligy?
Já nechci Jestřáby hanit, ale myslím si, že v jejich týmu je obrovský rozdíl mezi útokem a obranou. Někteří obránci na mě spíše působí jako útočníci. Možná s tím souvisí i to, že dávají tolik branek, ale taktéž hodně inkasují. Finále budou mít velice těžké, ale zvládnout by ho měli. Otázkou zůstává, jestli se dokážou poprat s prvoligovými soupeři, kteří tam budou. Navíc už odpočívají, kdežto Prostějov bude stále hrát obden, což se může v klíčových bitvách projevit. Nevím, zda mají obranu a brankáře dostatečně kvalitního, aby dokázali eliminovat sílu prvoligových týmů. Ani nevím, jak to mají s gólmany, protože podle mě ten nejlepší dnes nebyl ani oblečený na střídačce. Ale třeba se pletu a oni překvapí. Hodně jim to přeju, protože jsem tady dva roky hrál a vím, jak lidi v Prostějově mají rádi hokej. Myslím, že by jim první liga slušela. Tímto chci popřát Jestřábům všechno nejlepší a ať se jim to podaří.

Zmínil jste brankáře Hanáků. Většina širšího okolí považuje pravě tento post za slabinu vašeho přemožitele. Jak to vidíte vy?
My věděli, že Kevin Rozum není v top formě a s tím jsme do toho šli. Přestože mu puky hodně vypadávaly, tak my jsme nebyli dostatečně důrazní před brankovištěm, abychom toho využili. Navíc myslím, že osm branek bychom nedali nikomu (smích). Už čtyři góly venku v play-off je hodně.

Vraťme se k již skončené sezóně. Ze startu se nevyvíjela úplně podle představ. Všichni si vzpomínáme na vaše hodnocení po šňůře sedmi proher v řadě. Nakonec z toho bylo semifinále, takže pěkný závěr sezóny?
Určitě. V té době bylo mé hodnocení na místě, protože tehdy se na to opravdu nedalo dívat. Podle toho taky vypadalo hlediště, kdy chodilo třeba jen sedm set lidí. Jenže potom jsme dostali nový impuls v podobě Jirky Weintritta. On spolu s Viktorem Hlobilem nastolili takovou taktiku, která fungovala a my ji velice dobře dodržovali, proto jsme vyhrávali. To byl hlavní důvod proč se nám začalo tak dařit a došli jsme až do semifinále.

Předsezónní cíl byl naplněn. Po pěti letech se postoupilo do semifinále. Převládá nakonec spokojenost?
Spokojení být nemůžeme, jelikož jsme prohráli tři nula na zápasy. Co se týče postupu po pěti letech do semifinále, tak to je fajn. Ovšem musíme jít po malých krůčcích, když se nám podaří udržet kádr pohromadě a vhodně jej doplnit, můžeme příští rok mířit na finále a za dva roky třeba i na baráž. Ale nikdo neví, jak to bude. Můžou odejít sponzoři, nebude se hrát ve Vsetíně hokej. To všechno se může stát. Takhle to v dnešní době chodí. I tato liga určitě stojí hodně peněz. Můj názor je takový, že prvoligové ambice tady ve Vsetíně jsou trošku přeceňované. Když se podíváme na zápasy v první lize, je tam šest top týmů, kam chodí fanoušci. Na zbytek jako jsou Kadaň a Beroun chodí snad jen rodiče. Proto si myslím, že se není kam hnát. Všechny derby, které tady jsou jako Prostějov, Přerov, Valmez, Hodonín jsou pro diváky atraktivnější. Navíc tuším, že i diváci by byli radši, kdybychom hráli finále druhé ligy, než když se bude hrát první liga, kde můžeme být 14. a budeme prohrávat 20 zápasů z 25. To by se nikomu nelíbilo, ale jak říkám, všechno to souvisí s penězi a s tím, s jakou vizí bude klub pracovat do budoucna.

Co vaše výkony, jak jste s nimi spokojen? Základní část vám docela vyšla a i v play-off jste patřil k nejlepším na ledě...
To si zase nemyslím. Proti Opavě to docela šlo, ale s Prostějovem už to nebylo moc ono. Tam už se nám malinko přestalo dařit všem. Nedávali jsme důležité branky. Když se podíváme zpětně, tak góly dávala první lajna a občas třetí. Myslím, že jsem týmu mohl pomoct ještě víc.

Co říkáte na diváckou kulisu během vyřazovací části?
Osobně tvrdím, že s Opavou jsme hráli pět zápasů doma. Sice tři byly v Opavě, ale mě to přišlo, jako bychom hráli doma. Jestli nebyli vsetínští fanoušci v Opavě víc slyšet, tak to bylo minimálně na stejné úrovni. Už jsem toho prošel docela dost, ale ještě jsem nezažil, aby půlka stadionu byla vsetínských fanoušků. Bylo to fakt úžasné a za to jim patří velký dík. My jen doufáme, že ať začne další sezóna jakkoliv, i když znovu prohrajeme sedm zápasů v řadě, tak nezapomenou na to, jak jsme hráli teď a budou společně s námi věřit, že se to zlomí stejně jako tomu bylo letos.

Sezóna dneškem skončila. Už víte co budete dělat? Těšíte se na zaslouženou dovolenou?
Hlavně se konečně vyspím! Jelikož mám už asi čtyři měsíce rozdělaný byt, tak bych si chtěl dodělat parkety a podobně, protože takhle, na to, že hrajeme poloprofesionální soutěž, moc volného času opravdu není. Bavíme se o tom už léta. Já sice chodím na šest, což je pěkné, ale pro kluky, kteří chodí na osm, musí tam být do čtyř a v pět se hlásit na tréninku, tak je to hrozné. Myslím, že by to chtělo ještě trošku upravit pravidla.