Soupeř byl odevzdaný a nevěděl, co má hrát, líčí Filip Ondráček

Rozhodující utkání na ledě ostravské Sareza arény přineslo oproti čtvrtému zápasu fenomenální zvrat na straně zelenožlutého týmu. Vsetínským se do něj podařilo přispět první brankou, postupem času přidali ještě dalších pět a jejich svatyně zůstala po celou dobu hry nedotčená. Autorem dvou valašských branek je právě Filip Ondráček. „Po třech gólech byla Poruba odevzdaná a nevěděla, co má hrát. Teď se musíme soustředit na finálového soupeře, se kterým to určitě nebude jednoduché. Ale my se pokusíme urvat co nejlepší výsledek a dostat se do baráže.“ říká třiadvacetiletý vsetínský centr.

Filipe, jak byste zhodnotil poslední semifinálový zápas?

Do Ostravy jsme jeli s jasným cílem, a to urvat finále, což se nám podařilo. Jeli jsme tam s klidnou hlavou, snažili jsme se nemyslet na ty dva předchozí zápasy, které se nám nepovedly. Do zápasu jsme vstupovali se stejnou taktikou, s jakou jsme šli do celé série, a zkrátka nám to vyšlo.

Zmínil jste, že jste do Ostravy jeli s klidnou hlavou. Nervozita tedy v kabině cítit nebyla?

Malá nervozita tam určitě byla. Byl to rozhodující zápas. Buď konec sezóny, nebo finále. Takže jsme určitě trochu nervózní byli, ale myslím, že jsme se s tím dobře vyrovnali.

Co byste označil za klíčový moment zápasu?

V celé sérii bylo nejdůležitější, kdo dá první gól. Včera se nám to povedlo a myslím, že potom, co jsme přidali druhý a třetí byl soupeř odevzdaný a nevěděl, co má hrát. A my si to pohlídali.

Dalo se předpokládat, že Poruba bude na koni. Čím to, že se vám podařilo odskočit o šest branek a společně s Petrem Hromadou udržet nulu na kontě?

Hrouda nám včera, stejně jako po celou sérii a celé play-off, výborně pomáhal a ta nula byla jen třešnička na dortu. My šli za tím mu pomoci, aby tu nulu získal a my vyhráli.

Vsetín je poprvé v novodobé historii druhé ligy ve finále.

Já si myslím, že tady ve Vsetíně se vždycky hrál pěkný hokej a je jen dobře, že se to konečně povedlo.

Je pro vás fanouškovská kulisa velkou podporou, nebo ji na ledě moc nevnímáte?

Určitě podporou je, jednak při domácích zápasech a hlavně, když jedeme ven. Je to něco neskutečného, když vyjdeme z kabiny a na stadionu je půlka Lapače. A i když se hraje tak daleko jako v Ostravě, lidé stejně přijedou. Za to jim patří velký dík, určitě to ve čtvrtek záleželo i na nich.

Jak byste zhodnotil své osobní výkony v průběhu play-off?

Jedná se hlavně o týmové výkony. Že to tam padá zrovna mě, za to jsem rád, ale určitě to tam bude padat i druhým. Je to týmový výkon.

Ve čtvrteční Sareze jste skóroval hned dvakrát. Nejprve jste na přelomu poloviny hrací doby vstřelil druhou branku VHK a pár chvil před koncem třetiny přidal ještě čtvrtou…

Ta první branka, to mě vyhodili z bule, tak jsem musel jít na křídlo a trochu jsem zazmatkoval. Stahoval jsem se dolů, nastřelili mě do holeně a pak už jsem jel sám na bránu. Už jsem chtěl kotouč nastřelit na mantinel, ale pak jsem se podíval, zjistil že obránce je pořád daleko, tak jsem to potáhl ke vzdálenější tyči a jsem rád, že to tam padlo. Co se druhé branky týče, Petr Hruška jel po levém křídle, dobře vystřelil na betony. Já jsem jako střední hráč čekal na středu. Gólman puk vyrazil přímo ke mně, tak jsem to zkusil a napodruhé mi to vyšlo.

Co očekáváte od vašeho finálového soupeře, kterým je Přerov?

Určitě to nebude lehké, ale my se pokusíme urvat co nejlepší výsledek a dostat se do baráže.