Tobola o turnaji Wallachian Puck: Už se těšíme na příští ročník!

Druhý ročník mezinárodního turnaje 7. tříd Wallachian Puck skončil. Stejně jako loni, i letos se z prvního místa radovali hokejisté Vsetína. Mladí Valaši ztratili v domácím prostředí pouze jediný bod v duelu s lotyšským Dinanem Riga a v tabulce za sebou nechali konkurenty ze Sparty Praha nebo Komety Brno. „Naši kluci mě příjemně překvapili,“ řekl Daniel Tobola z organizačního štábu.

Jak z pozice organizátora hodnotíte 2. ročník turnaje?
Jako organizátoři jej hodnotíme pozitivně. Vše proběhlo v podstatě podle plánu. Účastníci hodnotili turnaj rovněž kladně, nedošlo k žádnému zranění, které by vyžadovalo lékařský zásah a za to jsme velmi rádi.

Co si budete z letošního ročníku pamatovat nejvíce?
Tu celkovou pozitivní atmosféru všech zúčastněných. Všechna mužstva hrála utkání s odhodláním, nikdo nic nevypouštěl a i ty týmy, které výsledkově neuspěly, byly spokojeny. Jedná se totiž o přípravu a pro kluky to je další výborná hokejová zkušenost.

Našly se i momenty, které budete chtít do příště zlepšit?
Pořád je co zlepšovat, ale nic zásadního mě nenapadá. Možná, že kdybychom měli dvě ledové plochy, turnaje by se účastnilo ještě více týmů a závěr bychom hráli vyřazovacím systémem. To by ještě více vystupňovalo sportovní atmosféru jednotlivých utkání. Momentálně to ale reálné asi není (úsměv).

První polovinu konečné tabulky obsadily české týmy. Vypovídá to o něčem?
Já myslím, že ne. Zahraniční mužstva totiž přijela s mladším kádrem než měla ta česká. V zahraničí mají jiný systém rozdělení jednotlivých kategorií. Nehrají jako u nás na ročníky narození, ale spíše na školní ročníky. V této věkové kategorii je znát v síle hráče každý měsíc navíc. Hráč během půl roku zesílí a je silově úplně někde jinde. Týmy Dinama Riga a NuPS Hockey Nummel měla v kádru většinou kluky ročníku 2001 případně 2002 a hrála přitom krásný hokej, jen jim chyběla ta „hrubá síla“. Proti českým týmům stejného věku by ti kluci patřili k absolutní špičce.

Jak na vás vlastně působila hra zahraničních týmů? V čem byli jejich hráči jiní než ti čeští?
Zejména Riga a Finové hráli velmi ofenzivním stylem hry. Nejsou tak svázáni taktikou zápasu a hrají tak celkově uvolněněji a bruslařsky jsou výborní. Zejména hráči z Finska, ti po ledě tak nějak lehce kloužou, stejně jako finské týmy v seniorských kategoriích. Je to pro nás výborná inspirace do tréninku.

První místo na turnaji obsadil znovu domácí tým Vsetína. Co o obhajobě rozhodlo?
Mne osobně kluci příjemně překvapili. Týmy okolo jako Sparta či Kometa mají úplně jiné možnosti výběrů hráčů. My tady hrajeme s odchovanci, byli jsme doplněni pouze dvěma hráči, navíc mladšího ročníku. Přesto naši kluci oba zápasy proti těmto mužstvům zvládli, byť vždy o jednu branku. Kluci byli pozitivní, makali, dali do toho srdce a to rozhodlo. A samozřejmě atmosféra v hledišti - jak finálové utkání proti Kometě Brno, tak hlavně páteční večerní zápas proti Spartě Praha. Když zhasla světla, hrála hudba, blikaly světelné efekty… To se jen tak nezažije a kluci to prožili na zimáku ve Vsetíně, ve svých dvanácti letech, proti Spartě - prostě paráda. Když za vámi po utkání přijdou sparťanští trenéři (mimochodem jejich trenér M. Holý je juniorský mistr světa z roku 2000) a řeknou vám, že to ještě nezažili, opravdu to zahřeje na srdci.

Co může vsetínské vítězství znamenat pro hráče z dlouhodobějšího hlediska?
Jednoznačným účelem jak loňského, tak i letošního ročníku je, aby lidé, firmy, sponzoři a další na Vsetíně viděli, že ten zimák tady pořád stojí, že to neskončilo pádem z extraligy a že i za skromných podmínek jsme schopni díky poctivé a nadšené každodenní práci všech, co se kolem vsetínského hokeje dlouhodobě pohybují, konkurovat komukoliv v republice a dokonce i v Evropě Takže kdo ještě váháte a nevíte, zda svého potomka „dát na hokej“, tak vám všichni ze zimáku vzkazujeme – dejte! (úsměv)

Máte už nyní nějakou představu o příštím, 3. ročníku turnaje?
Téměř všichni zúčastnění projevili zájem se turnaje zúčastnit i v příštím roce, tvrdili, že lepší turnaj po sportovní a organizační stránce doposud nezažili. Myslím, že tím je v podstatě rozhodnuto a už teď se těšíme na další ročník. A ještě jednou děkujeme všem, kteří turnaj jakýmkoliv způsobem podpořili.