Prokletí zlomeno v prodloužení, Vsetín zdolal Bobry
Historicky první domácí vítězství ve valašském derby, byť dvoubodové, slaví hokejisté VHK Vsetín. Ti vstoupili do očekávaného duelu náporem, Bobrům ale stačily pouhé dvě střely na bránu a rázem vedli 0:2. Druhá třetina však přinesla velký obrat. Kajaba dokázal odčarovat kouzlo brankáře Slováka a k jeho dvěma zásahům připojil trefu do černého i Vrba. Ve třetí třetině domácí zvýšili na 4:2, závěr třetiny ale nezvládli a Bobrům se podařilo vybojovat prodloužení. V něm ale zaúřadovala dvojice Vaňěk – Zúbek a druhý jmenovaný rozhodl svou druhou trefou o tom, že vítězná radost zůstane na Vsetíně.
Vstup do prvního valašského derby letošní sezóny se lépe povedl domácím, kteří Bobry už od prvního střídání uzavřeli v obranném pásmu. A zatímco Slovák na straně jedné měl plné ruce práce, Plšek na opačné straně kluziště si na puk poprvé sáhl až v čase 3:00, po lehkém nahození od modré. Již o 57 vteřin později však dostal Schejbal příhru do mezikruží a i s trochou štěstí trefil odkrytý pravý růžek Plškovy svatyně. O 8 vteřin později musel vsetínský brankář tahat touš ze sítě podruhé, když se krátce po buly prosadil z podobného místa Ševčík střelou nad vyrážečku. Žlutozelení tedy i přes to, že vstoupili do utkání aktivněji a s chutí, rázem prohrávali o dvě branky.
A na jejich hře to bylo v dalších minutách znát. Přihrávky najednou lehce ztratily na přesnosti a pohyb na lehkosti. A se Vsetínem mohlo být ještě hůř, když byl v čase 7:26 vyloučen Okuliar za hákování. Bobrům se však první přesilovka vůbec nevydařila a jen těžce se přes pozorně bránící domácí dostávali před Plška. Slibnou šanci si Vsetínští připravili ve 12. minutě, kdy nejprve Mikšovský tvrdou ránou vyzkoušel tvrdost Slovákovy helmy, aby následně kvůli hákování neuspěl ani Dubec z dorážky. Stejně jako Bobrům se však Vsetínu následná první přesilovka příliš nevyvedla. A i přes to, že do konce třetiny dvě branky Slovákovi přeci jen vsítili, v obou případech gól nemohl být pro posunutou bránu uznán. Do druhé části se tak lépe vstupovalo vedoucím Bobrům.
Úvodní minuty této třetiny však narušovalo časté přerušování hry, zejména díky sérii zakázaných uvolnění. Oživení tak přinesla až 26. minuta, ve které dostal Miroslav Varga šikovnou přihrávku z pravého křídla a zblízka otestoval Plškovu pozornost. Ani žlutozelení ale nezaháleli a jen o pár vteřin později se Brezáni ocitl před odkrytou klecí - po závaru před Slovákem. Vsetínský útočník však ke smůle domácích prostor mezi třemi tyčemi minul. Byla to zároveň poslední Brezániho herní aktivita, hned o několik vteřin později byl totiž po faulu loktem vyloučen na pět minut a do konce utkání.
Nejlepší hráč VHK dle redakce:
René Kajaba |
Pětiminutové přesilovka bobrů začala boxerskou vložkou, po níž byli také Kajaba a Voznica vyloučeni na pět minut a do konce utkání. Pokračující přesilovku Bobři nehráli dobře a brzy za to pykali. Ve středním pásmu se kotouče chopil Kajaba, objel dva protihráče a vylákal Slováka daleko z branky. V rozhodující chvíli udělal brankáři kličku, objel jej a zavěsil do nikým nestrážené svatyně. Druhá branka na sebe nenechala dlouho čekat. Již o tři minuty později, v čase 33:31, bylo srovnáno. Dělovku od modré zkusil na Slováka Farda, ten kotouč vyrazil pouze na dojíždějícího Vrbu, jenž pohotově zavěsil. Ani tím gólový příděl druhé třetiny neskončil. Agilní Kajaba totiž o další dvě minuty později znovu vystihl příhru Bobrů a v brejku chladnokrevně zavěsil pod břevno. Najednou to tedy byli Bobři, kdo odcházel do kabin, se svěšenou hlavou.
Třetí dvacetiminutovka začala podobně, jako skončila ta druhá. Vsetínští si pozorně hlídali každou část ledu a Valašské Meziříčí zlobilo především z ojedinělých výpadů. Při jednom z nich ale Bobři zaváhali a byla z toho další branka v jejich síti. Ve 47. minutě vystřihl Vaněk přihrávku jako z učebnice a před osamoceným Zúbkem čekala odkrytá klec – 4:2. Vsetínu však radost z branky vydržela pouhých 103 vteřin. Ševčík totiž vystihl nepřesnou příhru domácích, projel mezi obránci a zakončil přesně do skulinky mezi Plškovými betony. Deset minut před koncem třetí části tak Vsetínští drželi jednobrankové vedení.
S přibývajícím časem možná zelenožlutí až příliš spoléhali na hubený rozdíl ve skóre, příliš se zatáhli a dovolili Bobrům útočit. Nejprve to v 54. minutě zkusil Martin Varga, který však z pravého křídla napálil pouze Plškovu hruď, aby již o chvíli později uspěl jeho spoluhráč – Zábojník. Ten se v čase 54:29 napřáhl z pravého kruhu a vymetl růžek Plškovy svatyně. Do konce třetí části již zbývalo jen pár minut, a protože se ani jednomu z týmu nepodařilo misky vah převážit na svou stranu, došlo na prodloužení.
V prodloužení se do první šance dostal Ambrus, jeho střelu z dobré pozice ale v posledních chvíli srazila hůl obránce. A tak to byl nakonec Vsetín, kdo se radoval z vítězné branky. V čase 63:32 obral Vaněk chybující Bobry o puk, dvakrát si jej vyměnil s Františkem Zúbkem a druhý jmenovaný nakonec zakončoval do odkryté brány. Valmez si tak ze Vsetína odvezl svůj první bod, Vsetínu přibyly na kontě dva.
Ohlasy k utkání
Viktor Hlobil (trenér Vsetína): „Začali jsme dobře, jenže jsme v první třetině udělali dvě hrubky, soupeř vystřelil dvakrát na bránu a byly z toho dva góly v naší síti. Když se utkání musí dotahovat a otáčet, není to ideální. Vyšlo nám to posledně s Novým Jičínem, bohužel dnes to na tři body už nevyšlo. Měli jsme na to, jenže jsme ve třetí třetině neuhlídali vedení. Začali jsme se bránit ve vlastním pásmu, což byla obrovská chyba. O vyrovnání jsme si koledovali. Musím ale kluky pochválit za jejich nezměrnou bojovnost. Odvedli kus poctivé práce, i když si myslím, že to dnes mělo být za tři body a ne za dva.“
Jaroslav Stuchlík (trenér Valašského Meziříčí): „Domácí na nás v první třetině vletěli. Měli v ní mnohem víc ze hry, ale paradoxně jsme šli do vedení my. Druhá třetina byla vyrovnanější, ale Vsetínu se v ní podařilo otočit zápas. Já můžu klukům poděkovat za bojovnost, že se ještě dostali zpátky do zápasu, ale opravdu mě mrzí, že prohráváme školáckými chybami, které neudělají ani žáčci páté třídy. Hlavně teď v závěru, kdy jsme chtěli hrát na jistotu a místo toho se tam takhle drbeme s pukem…“