Sedm kulí jako v Sarajevu!
Jestliže předchozí dvě utkání vsetínským hokejistům výsledkově nevyšla, tentokrát provedli práci na výbornou. Vaněk a spol. ve středu na domácím ledě přestříleli Přerov 7:4 a do vyrovnané tabulky si připsali veledůležité tři body. Valaši uštědřili Zubrům lekci z produktivity. Zatímco Hanáci vyslali na Hromadu ve vsetínské bráně jednačtyřicet střel, domácím „stačilo“ k vítězství pětadvacet pokusů.
Pohledný hokej, spousta, mnohdy kuriózních, branek, ale i zrůdný zákrok Goiše. To vše bylo k vidění ve středu večer na vsetínském Lapači. Úvod utkání Vsetína s Přerovem přitom strhující podívané pranic nenasvědčoval. Hra byla neurovnaná se spoustou nepřesností a brankáři se nudili. Nakonec to byli hosté, kdo se chopil kormidla utkání.
V sedmé minutě Popelka využil nedorozumění v domácí defenzívě, z levého křídla ale střílel jen do Hromadovy vyrážečky. Odstartoval tím ale přerovský nápor. O dvě minuty později se při hře čtyři na čtyři dostal do šance Janota, ani on z úhlu gólmana VHK neprostřelil. Hostující aktivitě přistřihla křídla minuta patnáctá. Když se, při slabém nahození Pavla Hurtíka ze středního pásma, rozeznělo stadiónem hromové pusť, málokdo asi věřil, že Vojtek přání tribun vyhoví. Hostující gólman, který si dobrých deset minut nesáhl na puk, touš neudržel a ten se pomalu dokutálel až do sítě.
O dvě minuty později bylo s hosty ještě hůř. V přerušené hře předvedl první ze svých blikanců Goiš, který v přerušené hře sestřelil domácího hráče a daroval VHK dlouhou přesilovku pět na tři. Tu domácí bleskově využili. Hurtík nabil Lukáši Vrbovi a ten po ledě propálil Vojtka. Závěr třetiny Valaši kontrolovali a do kabin tak odcházeli s vedením 2:0.
Nejlepší hráč VHK dle redakce:
Lukáš Vrba |
Vstup do druhé třetiny jednoznačně patřil Zubrům. Již po šestnácti sekundách se dostali do přečíslení dva na jednoho, Goiš ale ve výborné pozici minul bránu. O pár desítek sekund později se už Přerov skoro radoval, střelu Halody do odkryté brány ale na brankové čáře zázračně vykopl bek Lukáš Vrba. Ve čtyřiadvacáté minutě tak zafungovalo okřídlené nedáš – dostaneš. Vsetín hrál přesilovku. Nedařila se mu až do chvíle, kdy se puku ujal Vaněk, bravurně prokličkoval celým hřištěm, aby těsně před Vojtkem ještě poslal touš doleva, odkud Martin Ambruz bez problémů trefil odkrytou část branky.
V čase 24:53 se přeci jen dočkali i hosté. Také oni využili přesilovku, když Kudělkovu bombu od modré dorazil zblízka za Hromadova záda Jiří Goiš. O další minutu a půl později ale Přerovu zmrzl úsměv na rtech – Vsetín znovu odskočil na rozdíl tří branek. Hostující rozehrávku Vsetínští vystihli, Kývala přihrál Davidu Vítkovi a ten křížnou střelou k tyči prostřelil nejistého Vojtka. Ten po inkasované brance rezignoval a své místo přepustil Sklenářovi. Gólostroj však pokračoval i nadále a ještě před polovinou utkání bylo opět sníženo. Přerov sice nevyužil přesilovku, těsně po jejím skončení ale Kudělkova střela od modré se štěstím našla hůl Michala Popelky a ten pohotově dokázal usměrnit puk k tyčce Hromadovy klece.
Atraktivní podívaná pokračovala i nadále. Zubři byli aktivnější a za svou snahu byli odměňováni přesilovkami. Na snížení v nich ale nedosáhli, přestože Sedlákovu pokusu z bezprostřední blízkosti chybělo jen málo – puk se zastavil o tyč.
Ve třicáté osmé minutě si po delší době zahráli přesilovku i domácí a na rozdíl od Přerova se trefili. Tichého nahození od modré sklepl ze vzduchu René Kajaba mezi Sklenářovy betony. Stav 5:2 vydržel na Lapači rovných čtrnáct sekund. Pak totiž ukolébaní Valaši dovolili svou laxností Jiřímu Goišovi, aby si z rohu nabruslil před Hromadu a nadvakrát ho překonal. Přerov branka nakopla, do druhé sirény se však již snížení nedočkal, přestože si vytvořil ještě několik slibných závarů.
Úvod třetiny třetí přinesl hostující přesilovku pět na tři. Ta mohla nakonec trvat celé dvě minuty, v další signalizované výhodě pro hosty ale předvedl nedisciplinovanost Sedlák, který zbytečně oplácel. Přesilovku hosté využít nedokázali. Ve 44. minutě se ale přeci jen dočkali snížení na 5:4. Haloda nádherně našel Davida Šťastného, najíždějícího ze druhé vlny a ten nekompromisně uklidil puk do pravého horního růžku Hromadovy branky.
V tu chvíli se zdálo, že na Lapači se rodí velké drama. Vsetín ale znovu podržela přesilovka. Tu zařídil odvážným průnikem Ševčík a faulem Brady. Početní výhodu využil Martin Kubo. Ten v těžké pozici chytře poslal puk do sítě odrazem o gólmana Sklenáře. Černý den přerovských brankářů pak uzavřela o minutu později akce Martina Kývaly. Ten v přečíslení dva na jednoho zvolil střelu a překvapený Sklenář propustil puk skrz výstroj do sítě.
Za stavu 7:4 hosté očividně ztratili víru v bodový zisk. Zvlášť když ve čtyřicáté sedmé minutě málem znovu inkasovali. Do brejku totiž ujel Mikšovský, bekhendem ale přestřelil. Závěrečnou desetiminutovku pak nejvíce zčeřila třiapadesátá minuta a zákrok Goiše. Ten v plné rychlosti a se zvednutým loktem vědomě zaútočil z boku na hlavu nic netušícího Kajaby. Domácí hráč měl velké štěstí, že led opouštěl „jen“ otřesen. Goiš za svou zákeřnost po zásluze vyfasoval, od velmi dobře pískajícího sudího Fialy, trest na 5 minut + do konce utkání. Poslední minuty přinesly ještě několik vyloučení, branku však již nikoliv. Při porážce 7:4 hosté doplatili především na nedisciplinovanost a špatnou formu brankářů, Vsetín tímto úspěchem naopak přerušil sérii dvou proher.
Ohlasy k utkání
Juraj Jakubík (VHK Vsetín): „S výsledkem jsem spokojen, s předvedenou hrou už nikoliv. Ve druhé třetině jsme byli vylučování za zbytečné fauly, to by se nám nemělo stávat. Dostali jsme v oslabeních branky a dovolili jsme soupeři komplikovat naše vítězství.“
Pavel Sedlák (HC Zubr Přerov): „Dnešní zápas jsme si prohráli sami, protože venku se musí hrát trošku disciplinovaněji. Se třinácti vyloučenými se na Vsetíně vyhrát nedá, to by byla náhoda. Na všechny góly jsme se dnes hodně nadřeli a pak jsme inkasovali po nějakém hloupém faulu. A i když jsme se dostali zpět do hry a dali branku na 5:4, tak nám dnes chybělo štěstí, kterého měli více domácí. Výsledek až tak neodpovídá, ale prohráli jsme si to opravdu vlastními chybami a nedisciplinovaností. Řekl bych, že jsme si přijeli zahrát a ne to disciplinovaně odmakat."