Jakub Surovčík: Na Kladno se hecneme

V s e t í n - Příprava na Kladno, se kterým budou dorostenci měřit své síly, je v plném proudu a my jsme se proto vydali do útrob vsetínského stadionu, kde už nás čekala nejproduktivnější osobnost zelenožlutých mladíků - útočník Jakub Surovčík. Forvard, jehož dres zdobí kapitánské „céčko“, nasbíral dohromady 27 bodů, za 17 vstřelených branek a 10 přesných asistencí. Na účtu má tento střelec i 78 trestných minut, takže o žádného svatouška se v žádném případě nejedná. Dorostencům už ve středu 28.2. začína boj o play off a nejenom to, bylo tématem rozhovoru, který nám Jakub poskytl.

Můžeš nám prozradit něco o svých hokejových začátcích?
Hokej jsem začal hrát asi v sedmi letech, takže už je to celkem dlouho, co kloužu po ledě, protože už mi bude sedmnáct. Jako skoro každý jsem začal i já v přípravce, kde nebyla nouze o děti. Potom táta zašel za trenérem třetích tříd a zeptal se, jestli bych nemohl trénovat s nimi, na což trenér kývl a já jsem se tak dostal do většího zápasového zatížení. Postupem času jsem hrál dále, až do nynějšího dorostu.

Jak vnímáš s odstupem času vývoj základní části extraligy dorostu?
Myslím si, že ze začátku nám to celkem šlo. Vyhrávali jsme pravidelně a dařilo se nám. Po určité době ale odcházelo štěstí a už se nám tak nevedlo. Přišla řada proher a nálada v kabině nebyla nejlepší. V závěru jsme se ale stihli vzchopit a dost bodů ještě vybojovat.

Jsi spokojený s umístěním týmu?
Naše umístění bych ohodnotil jako celkem dobrej výsledek. Samozřejmě, mohlo to být ještě lepší, ale čtvrté místo není špatný výsledek, takže jsem spokojený. Byly zápasy, kdy jsme vedli, ale ve třetí třetině jsme zbytečně pouštěli nadějný výsledek, což považuju za náš největší problém.

Jsi nejproduktivnější hráč, v čem vidíš své kouzlo?
Být nejlepším střelcem vsetínského dorostu mě samozřejmě hodně těší. Ono to nebude ani tak nějakým kouzlem, ale zkušenostmi, štěstím a kvalitou naší lajny.

Blíží se souboj s Kladnem, jaké dáváš Vsetínu šance?
Kladno bych ohodnotil jako silného soupeře a v žádném případě nesmíme nic podcenit. Zhodnotit naše šance je těžké, ale když se pořádně „hecneme“ a bude se nám dařit, snad vyhrajeme a v to i věřím.

Jaká panuje atmosféra v kabině?
Sám za sebe musím říct, že jsem rád za tak dobrý kolektiv, který s klukama tvoříme a doufám že se mnou budou ostatní souhlasit, když řeknu, že všichni jsme dobří kamarádi. Určitě patří uznání i trenérům, protože nás vedou od zápasu k zápasu a neustále nás povzbuzují.

Co ty a juniorka?
Tento rok je můj poslední, který můžu hrát za dorost. Příští sezonu už nastupuju do juniorů a počítám s tím, že to nebude lehké. Hra v juniorech je rychlejší a jsou tam starší kluci. Já však doufám, že se dostanu do sestavy a budu hrát, ikdyž to bude pořádná makačka.

Máš svůj hokejový vzor?
Žádný vážnější hokejový vzor nemám. Spíš se mi líbí jakýkoliv sportovec, který jde za svým cílem.

Jak si představuješ vývoj své kariéry?
Moje kariéra bude trvat do té doby, co budu moc hrát, ale kdo ví, jestli mě nepotká nějaké zranění, po kterém bych nemohl hrat. To nikdo neví.