Málo proměňujeme šance, uvědomuje si Tomáš Vávra

Odvetný zápas s Přerovem se Valachům gólově nevyvedl tak, jak ten předchozí. „Dostáváme se do dobrých střeleckých příležitostí, ale nesedí nám to, netrefujeme to,“ okomentoval šestadvacetiletý forvard Tomáš Vávra i s ohledem na to, že také na turnaji v Trenčíně se na straně Vsetína objevovaly nevyužité šance.

Tomáši, co z vašeho pohledu přinesla odveta s Přerovem?

Myslím si, že jsme chvilkami byli i lepším týmem než soupeř. Kdybych to měl srovnat, tak v Přerově se hrál úplně jiný hokej. Doma na nás vletěli, tady jsme je zase my chtěli překvapit agresivní hrou a agresivním forčekingem, což si myslím, že nám docela vycházelo. Právě z toho jsme měli odražené puky do střeleckých pozic. Mělo to jen tu chybu, že málo proměňujeme šance. Dostáváme se do dobrých střeleckých příležitostí, ale nesedí nám to, netrefujeme to. Taky si musíme udělat ještě pořádek v obranné hře, tam je trochu guláš. Je to však začátek sezóny a od toho ta příprava je, abychom si zvykli, aby si to sedlo. Přerov je silný mančaft, který hraje hrozně silově a nám nezbývá, než to přehrát chytrostí.

Je tedy nějaký rozdíl mezi Přerovem doma a Přerovem venku?

Doma chtějí hrát víc agresivně, čekat na odražené kotouče a moc se jim nechce k nám dolů pro nahozené puky. Hrají agresivněji, alespoň tedy v porovnání s dneškem. Tady po nás tak moc nechodili, což je možná i tím, v jakém světle jsme se ukázali my. Přeci jenom my jsme tady chtěli být tím, kdo bude hrát tvrději.

Došlo také na několik přesilových her, co tam chybělo?

Přesilové hry si ještě musí sednout, ono je teďka ještě i venku docela teplo, takže ten led není úplně ideální. Je to takové, že my si chceme přihrát, ale led je hrbolatý, měkký, na ploše je hodně sněhu. Určitě ale přesilovky trénujeme, připravujeme se, ale ještě to stále není ono.

V minulém týdnu se tým zúčastnil Rona Cupu v Trenčíně, jak se hrálo tam?

Tak popravdě nás všechny mrzelo, že jsme si nezahráli s Třincem. S klukama jsme se bavili, že jsme se chtěli konfrontovat s extraligou. Nakonec to teda skončilo konfrontací s dvěma týmy slovenské extraligy, čemuž dal korunu ten zápas s Trenčínem. Byl to velice silný soupeř a my jsme odehráli perfektní zápas. Sám jsem byl v šoku, jak neskutečně jsme to utkání odehráli. Všichni jsme hráli na 150%, bylo to úplně úžasné. V zápasu s Mulhouse šlo hodně o poznávání soupeře. Hráli hodně kanadský hokej, hodně dohrávali. V první třetině na nás vletěli, ale pak jim už došly fyzické síly a od té chvíle jsme byli lepší my. Určitě jsme je měli porazit za 3 body, protože druhou a třetí třetinu jsme byli jasně lepším soupeřem.

Měli jste představu, jaký hokej budou Francouzi hrát?

Vůbec jsme nevěděli, co je to za klub. Dokonce jsme ani nezkoumali, jaké hráče mají na soupisce. Šli jsme tam na pas blint a asi bylo na jejich hře trochu znát, že tam mají evropskou míchanici. Hráli takový ten kanadský hokej, ale myslím si, že jsme byli lepší, ke konci už jsme je i s jistotou přebruslovali. Naše letní příprava byla kvalitní a právě tady se ukázala naše síla, přetlačovali jsme je i v osobních soubojích. Opravdu škoda, že jsme tento zápas nevyhráli.

Už v Trenčíně jste hrál v útočné formaci s Martinem Podešvou a Ondřejem Slováčkem. Jak se vám s nimi hraje?

Myslím si, že my jsme si všichni tři sedli. Jsme podobné typy hráčů a taky asi nejlehčí lajna v celé lize (smích). To ale nevadí, my se to snažíme vynahradit šikovností a tou vyčůraností, že pořád hledáme střelecké pozice, chceme přihrávkou překvapit soupeře. Myslím si, že si to sedlo a vůbec to není špatné. Sice se ještě musí vyladit nějaké detaily, ale myslím si, že takhle to bude fungovat.