Matějová o reprezentaci: Chci zabojovat o místo v A-týmu. Porve se i o dorost

Petra Matějová má za sebou další reprezentační zkušenosti. V srpnu se nejprve zúčastnila akce projektu Future Olympians, která mladé hokejistky kategorie U19 zavedla do švédského Göteborgu, kde odehrály dvě utkání proti místnímu klubu. Následoval společný kemp reprezentace do 18 let a hlavního národního týmu. Právě do ženského áčka by se Matějová ráda probojovala a tento kemp by mohl být pomyslným prvním krokem. Stejně tak by jí mohl pomoct při hledání angažmá v zahraničí. Nyní už se ale plně soustředí na přípravu se vsetínským dorostem, do jehož sestavy by se ráda probojovala.

Petro, tentokrát jste s reprezentací hrála proti týmu Frölundy. Jaké to bylo?
Určitě to byla dobrá nová zkušenost, ukázalo nám to, že se dá hrát s každým. Vlétly jsme na ně naplno a byl to za mě výborný zápas, i když nějaké chyby samozřejmě byly, je to přece jen začátek sezony a nebyly jsme úplně sehrané. Pozitivní je, že se nikdo nebál, ani mladší holky, které byly na podobné akci poprvé. Všechny jsme do toho šly s pořádným elánem, zápas nám sice nakonec utekl v prodloužení, ale jinak to bylo výborné.

Nastoupily jste také proti juniorkám...
Přehrávaly jsme je hned od začátku, akorát se nám nedařilo dávat góly. Jinak jsme je přestřílely a výsledek 6:0 absolutně odpovídá hře. Klidně to mohl být rozdíl i větší.

Jak se vám akce celkově líbila?
Future Olympians je za mě celkově skvělý program. Je fajn, že jsme se mohly potkat jako kategorie U19, Göteborg je navíc krásné město. Už když jsme jely autobusem, tak jsme viděly krásnou přírodu, nádherné parky, v jednom jsme měly i suchou přípravu. Lidi byli milí, atmosféra byla dobrá. A na první zápas jsme třeba jely trajektem, protože se hrálo na ostrově, což byla další zajímavá zkušenost. 

Jak byste program celkově přiblížila?
Je to věc, která se postupně rozjíždí a v budoucnu bude obdobných akcí určitě víc, pokud tedy bude ze všech stran zájem. Nám jako hráčkám by se to určitě líbilo. Jsme s tím hodně spokojené, protože jsou to akce na podporu ženského hokeje, a jak už název napovídá, tak v nás vidí nějaký potenciál a chtěli by nás dál rozvíjet. Přechod z reprezentace U18 do áčka je navíc těžký. A právě tohle by nám mělo pomoct se do seniorské reprezentace dostat, lépe se aklimatizovat, zlepšovat se, potkávat se s nejlepšími týmy, srovnávat se.

Byl to teď také exkurz do švédského ženského hokeje?
Určitě ano. Viděly jsme hlavně rozdíl mezi ženským seniorským a juniorským hokejem. Ty holky už to mají opravdu jako práci, takže šlo vidět jejich nasazení. Rozdíl byl taky v silovosti. Můžeme být seberychlejší, ale oni mají větší sílu, jsou zkušenější, ví, co mají jak zahrát. Taky už mají nacvičené signály.

Ve Švédsku je navíc i v ženské soutěži povolena hra tělem. Bylo to znát?
Trošku to znát bylo, ale velký rozdíl to nebyl. Hlavně nám řekli, že hity povoleny nejsou, takže my jsme kontaktní hru nehrály. U mantinelů ale šlo vidět, že si s námi umí poradit lépe, přitlačit, vzít si puk a odjet. V tom my máme ještě rezervy.

Překvapily vás tyto zápasy v něčem?
Myslela jsem si, že áčko bude silnější. Moje představa byla, že nebudeme stíhat a dostaneme celkem dost gólů. Říkaly jsme si ale, že do toho půjdeme pořádně, nebudeme se jich bát, a právě díky tomu jsme s nimi dokázaly držet krok a hrát v pohodě. V případě, že bychom se jich zalekly, tak asi dostaneme hodně. Gólmanky nás taky výborně podržely. Co mě u áčka ale nepřekvapilo, tak bylo dobré nasazení. Očekávaly jsme, že juniorky budou slabší, a to naplnilo má očekávání.

Bylo důležité sebevědomí?
Hlavně jsme je nemohly podcenit. Nechtěly jsme, aby to sklouzlo k tomu, že když jsme hrály dobře s áčkem, tak juniorka bude bez problémů.

Ve Švédsku působí také hodně českých hráček. Jsou tyto zápasy také určitou motivací?
Je to velká motivace. Hlavně jsme zjistily, že s nimi můžeme hrát a že nám to sedí. Vletěly jsme na ně a v určitých místech jsme je i dokázaly přehrát. Určitě je to motivace do budoucna.

Kromě Future Olympians jste absolvovala také kemp s A-týmem. O co šlo?
Šlo o společný kemp kategorie do 18 let a áčka. Pozvali nás všechny dohromady, měly jsme testování na ledě i mimo led, tréninky. Předpokládám, že nás chtějí více propojit, aby se i mladší hráčky cítily komfortně a viděly, že je možnost se do áčka dostat, když mají talent, fyzičku. Za mě je to taky dobrá možnost, jak se poznat s dalšími hráčkami, které ještě neznáme.

Čekala jste, že se ti podobná příležitost naskytne?
To jsem spíš nečekala. Chci zabojovat o místo v A-týmu, ale vím, že je to těžké. Myslela jsem si, že mi třeba ještě dají rok dva čas, na svou roli si počkám a ještě se více vyhraju a získám sebevědomí. Teď to ale pro mě byla velká šance se ukázat.

Co říkáte na tento přístup?
Za mě je to super krok, protože se pak určitě můžeme lépe aklimatizovat. Někdo má z přechodu velký strach, protože skok mezi osmnáctkou a áčkem je opravdu velký. Takhle ze sebe můžeme shodit obavy, skamarádit se, pobavit se, poradit si navzájem. K holkám z áčka samozřejmě vzhlížím, protože mají za sebou olympiádu a dva bronzy z mistrovství světa. Rady od nich ráda vyslyším.

Je to i pro vás osobně krok správným směrem?
Ano, i v toto ohledu je to super věc, protože mě uvidí více lidí. Ráda bych zkusila zahraničí a vím, že některé holky tam hrají, takže se třeba můžou zmínit. Hned ta cesta může být zase o něco jednodušší.

Jaký byl váš další program přes léto?
Stihla jsem i týdenní rádoby dovolenou, kdy jsem byla na kempu evangelické mládeže, kde byly různé kurzy a workshopy. Pro mě to bylo uvolnění, místo, kde jsem mohla vypnout. Co se týče hokeje, tak s panem Peslarem jsem jezdila na divčí kempy. Byla jsem na dvou turnusech, zase jsem hodně věcí zlepšila a cítím se lépe na bruslích. Také jsem odehrála jeden turnaj v Praze s kluky, byli tam i cizinci a myslím si, že mě to hodně posunulo. Skoro celé léto jsem strávila mimo domov, většinou na ledě na kempech a turnajích.

Jak je to náročné?
Já někde lítám vesměs celý rok. Je to samozřejmě náročné, ale vím, že mě to posouvá. Všechno tohle k tomu patří. Teď bojuju o místo v dorostu, takže to samozřejmě taky nemůžu vypustit. Ráda se tady o své místo porvu a snad mi to vyjde. Zatím to nějak stíhám všechno skloubit, protože nemáme školu.

A co na přípravu s dorostem říkáte?
Příprava je náročná, ale to k dorostu patří. Máme dobré trenéry, učí nás taktiku, snaží se nám ji dostat pod kůži, ať hned na začátku sezony víme, co a jak. Tréninky za mě mají dobrý spád, trénujeme dobře, hezky to vypadá. I přípravné zápasy se mi zdály kvalitní, protože jak hrajeme proti extraligovým soupeřům, tak hned vidíme nedostatky a snažíme se je zlepšit. Kdybychom hráli se slabšími týmy, tak jim sice můžeme dát třeba desítku, ale nezlepšíme se a nikam nás to neposune.