Poslední bezstarostná sezóna...

V s e t í n – Netřeba velkých cavyků a chození kolem horké kaše: sezóna 2006/2007 přinesla vsetínským příznivcům zřejmě nejméně záživné zážitky ze hry vsetínských hokejistů po dobu jejich třináctiletého pobytu v nejvyšší soutěži. Zatímco loni se „šponovaly“ nervy fandů v napínavé baráži s prvoligovým Ústím nad Ladem, letos hokejová scéna Na Lapači zatáhla oponu za extraligovým hokejem už 18. února. A jen odpočet v levém horním rohu této stránky zvýrazňuje propast sedmi dlouhých měsíců, než vsetínský tým opět vyjede na led k extraligovém zápasu. Vzhledem k nejnovějšímu rozhodnutí APK však lze konstatovat, že právě skončený ročník byl pro Vsetín poslední bezstarostnou sezónou.

Adjektivum „bezstarostnou“ je třeba brát s ohledem na přetrvávající vsetínské komplikace se sháněním marketingových partnerů s nadsázkou. Hlavu si Vsetín skutečně nemusel dělat s hrozbou sestupu, ale to bylo asi tak vše.

⇒ Na začátku sezóny se Vsetín radoval docela často...

V mediálních vyjádřeních osobností, expertů a novinářů, kteří komentovali dopad uzavření nejvyšší soutěže na její kvalitu, často zaznívala slova o tom, že přístup Vsetína, který během sezóny rozpůjčoval prakticky všechny formace a od ledna dohrával s juniory, jsou znevážením nejvyšší soutěže.

Valašský klub byl a stále je pro odpůrce uzavřené soutěže tím nejsnadnějším terčem, do kterého není těžké se trefit a demonstrovat negativní jevy tohoto řešení.

Shrňme si však před paušálním pranýřováním Vsetína několik faktů: Klub si pojistil účast mezi elitou ne v baráži s Ústím (ač to byl důležitý krok) ale až koncem června roku 2006, kdy musel vedení soutěže doložit uhrazením pohledávek.

Jistotu tak Valaši získali pouhé dva měsíce před startem extraligy a lepit na poslední chvíli tým z těch hráčů, kteří už na tak vybrakovaném trhu zbyli, by rozhodně znamenal velký problém i pro ekonomicky mnohem stabilnější kluby. Natož pro –bez servítek- chudý Vsetín.

Nicméně po první čtvrtině soutěže patřilo Vsetínu 13. místo s pětibodovou ztrátou na poslední postupující příčku, což bylo do jisté míry překvapení (a silácké řečičky prvoligových dravců se v té době překvapivě v médiích neobjevovaly). Jistá pohoda ve Vsetíně ovšem dlouho nevydržela.

⇒ Postupem ale začali mít navrch soupeři...

Už před vánoční přestávkou bylo nad slunce jasnější, že nebude v silách tehdejšího týmu s prohlubující se bodovou propastí cokoliv reálně udělat. Odchod největší vsetínské hvězdy v podobě obránce Josefa Hrabala byl signálem k hromadnému úprku dalších hráčů, povětšinou ve formě hostování v jiných klubech.

S trochou ironie můžeme konstatovat, že oč hůře si Vsetín vedl na herním poli, o to lépe dokázal přes bídné postavení v tabulce uskutečnit mnoho zajímavých obchodů na hráčském trhu.

Pro srovnání porovnejme sestavy ze začátku a konce soutěže – až na pár jmen spolu nemají ty dva týmy skoro nic společného:

Štefl - Hrabal, Kučný, Galvinš, Horák, Bolf, Štach, Bobček - Demel, Stantien, Grill - Dubec, Sakrajda, Rob - Škoda, Berzinš, Kraus - Davídek, Sabol, Duba.

Štůrala - Bobček, Michal Procházka, Andersons, Ostrčil, Mocek, Šmach - Näätänen, J. Hruška, R. Hubáček - Dubec, Fadrný, Darzinš - Davídek, Sabol, Knebl - Hrňa, Navrátil, Podešva.

⇒ Marná snaha - tentokrát ovšem ne hra se zpěvy...

Fakt, že následné zápasy proti nezkušeným vsetínským mladíkům nebyly žádným diváckým ternem, není třeba příliš diskutovat. Jenže stejně tak lze s velkou pravděpodobností usuzovat, že pokud by se v situaci Vsetína ocitl kterýkoliv jiný klub, využil by výhod uzavřené soutěže obdobně.

Shrnout to lze lapidárně – obchodní společnost Vsetínská hokejová a.s. se v rámci možností daných soutěžním řádem zachovala maximálně ekonomicky. Nelíbí-li se vám to, stěžujte si na vedení soutěže, jenž tato pravidla stanovilo.

Už zde ovšem zaznělo, že skrze ústupku APK antimonopolnímu úřadu a zrušení 25 milionové kauce pro vstup do nejvyšší soutěže se výprodej v tomto rozsahu konal naposledy.

V následující sezóně, ve které se v extralize s jistotou objeví vítěz první ligy a která se ještě blíže nespecifikovaným způsobem stane opět „děravou“ s možností z ní spadnout, se Vsetín bude muset přizpůsobit novým okolnostem. Tak, aby již po polovině základní části nebylo o sestupujícím mužstvu pochyb.

⇒ A nakonec byl průměr týmu lehce nad dvacet let.

Snaha mít pod smlouvami značnou část letošního kádru byla patrná už během odchodů hráčů, jejichž působení v ostatních klubech bylo podmíněno popisem kontraktu na další rok: Hrabal, Stantien, Rob, Berzinš a další. Vsetín by měl vyvinout úsilí a přivést do týmu zpět i bojovníka Tomáše Demela.

Oproti loňskému roku je tedy pozitivní to, že tým na nadcházející ročník se formuje již nyní a nebude se tak opakovat loňské nervózní čekání na začátek července.

Ve Vsetíně bude ovšem třeba ještě spousta práce na tom, aby se letošní bezstarostná sezóna neproměnila za rok v sezónu opravdu poslední.