Vstupenky online
  80. narozeniny

Severstalský zápisník Josefa Hrabala I.

Aleš Koňařík, Josef Hrabal • 24.01.2007

V s e t í n – Když začátkem listopadu odehrál obránce Josef Hrabal zápas proti Slavii, ještě netušil, že žlutozelený vsetínský dres nechá na dlouhou dobu ve skříni. Na vině bylo v první chvíli zranění ramene, které si produktivní vsetínský bek odnesl ze svého premiérového startu v národním týmu. Ze hry jej vyřadilo v období mezi finským a ruským turnajem EHT, kdy Hrabal mohl jen smutně přihlížet, jak Vsetínu narůstá bodové manko a reálná šance na play-off postupně mizí v nenávratnu. Stejně tak postupně začali ze vsetínské kabiny mizet i opory a první na řadě byl právě jediný zástupce Valachů v reprezentačním týmu. V jedenadvaceti letech vyrazil na svou první zahraniční misi s destinací Rusko, Čerepovec, Superliga. V novém seriálu „Severstalský zápisník“ se Josef se svými zážitky z ruské štace podělí i se čtenáři webu hc-vsetin.cz.

O odjezdu na ruský sever

Josef
⇒ Josef Hrabal
Narozen: 17.8.1985
Post: Obránce
Stat.: 21 zápasů 3+7
1 zápas za reprezentaci České republiky
O nabídce z Ruska jsem se poprvé dozvěděl na začátku prosince. Moc času na rozmyšlení jsem neměl. Samozřejmě, vždycky jsou při zvažování přestupu do zahraničí nějaká pro i proti, ale nakonec rozhodlo, že jsem si chtěl i kvůli zranění zahrát v letošní sezóně co nejdéle. Na Vsetíně bych skončil 20. února...

Nabídka z Čerepovce byla lákavá, navíc zahrát si poprvé v zahraničí by pro měl bylo něco nového, a tak jsem se nakonec rozhodl, že to na ty čtyři měsíce zkusím.

S rodiči a přítelkyní jsme probírali, jak to asi bude vypadat, co mě čeká a jaké budu mít v Rusku podmínky. Shodli jsme se, že je to pro mě šance, kterou by bylo škoda nevyužít. A to i přesto, že v Čerepovci bych byl ze začátku sám, 1800 kilometrů od domova.

Na nabídku jsem nakonec kývl, vsetínský klub mi dal zelenou, a pak už to šlo rychle. Naštěstí nemám problémy s balením zavazadel, už od třinácti let se balím v jednom kuse a i tohle proběhlo bleskově. Navíc mi pomohla maminka..:-).

První den v Rusku: Autem přes Moskvu jezdí jen sebevrazi

mapa/
⇒ Ze Vsetína do Čerepovce je to dobrých 1800 kilometrů vzdušnou čarou. Město je takřka na stejné rovnoběžce jako Helsinky.
Popravdě jsem neměl moc velkou představu, do čeho se řítím. Ptal jsem se sice kluků, kteří už v Rusku hráli, ale moc informací jsem se nedozvěděl – akorát to, že v každém týmu je to úplně jiné. Organizační záležitosti okolo příletu a všech dalších věcí zařídil můj agent Jiří Hamal spolu s manažerem Severstalu Andrejem Jakovenkem a měli to naplánované do puntíku.

Let do Ruska moc veselý nebyl, přemýšlel jsem, co mě bude v té „Velikaji Rusiji“ čekat. Na letišti v Moskvě mě vyzvedli Hamal s Jakovenkem a přišlo první setkání s ruskou realitou – jízda přes Moskvu v největší dopravní špičce. To byl zážitek! Osobně bych auto zaparkoval někde na chodníku a šel až do Čerepovce pěšky.

V Moskvě se totiž jezdí podle pravidla, že první jede ten, kdo je drzejší než druhý řidič. A i když my jsme byli drzí opravdu hodně, stejně jsme asi 15 kilometrů zvládli za dobré 4 hodiny. Do Čerepovce jsem pak místním spojem dorazil hodně pozdě, takže jsem sebou praštil do postele a hned usnul.

Takhle tedy proběhl můj první den v Rusku. Příště přidám už něco více hokejového...:-).

Josef Hrabal, Čerepovec.

NĚKOLIK FAKTŮ O ČEREPOVCI

⇒ největší město v oblasti řeky Volhy (312.000 obyvatel) přibližně v půli cesty mezi Moskvou a St. Petěrburkem

⇒ město bylo založeno už v roce 1360, kdy na březích řeky Šeksny vznikl klášter

⇒ status města Čerepovec obdržel v roce 1777 od Kateřiny Veliké

⇒ současný Čerepovec je z velké míry tvořen železárnami Severstal, největším podnikem tohoto druhu v celém Rusku. Odtud také název hokejového klubu Severstal Čerepovec