Dubec litoval, že nechytal Bříza

V s e t í n – Dvaadvacetiletý útočník Marek Dubec prožívá světlejší období svého působení ve vsetínském dresu. Na sklonku minulého roku bylo vše jinak. Dubec byl z výkonnostních důvodů dočasně vytrejdován do Zlína za Martina Čecha. Slovenský forvard, kdysi postrach v juniorské extralize, dlouho hledal herní pohodu. Možná ji našel na křídle první vsetínské formace, naposledy svým gólem přispěl k vítězství nad Spartou.

Váš gól byl padl v docela nepřehledné situaci. Mohl byste jej trochu popsat? „S Tomáše Demelem jsme šli dva na jednoho. Nevšiml jsem si, jestli byl faulován nebo ne, ale přihrávku mi ještě stihl poslat na hokejku. Já jsem se snažil puk zpracovat. Neviděl jsem, jak puk letí do brány, jen jsem uslyšel fanoušky, jak zakřičeli „gól“. Pak jsem se podíval na rozhodčího a viděl jsem, že jde k telefonu.“

Věřil jste, že branku uzná?
„Doufal jsem, ale stoprocentně jistý jsem si nebyl. Ale jsem rád, že to uznal. Byl to pro nás důležitý gól. Jsem rád, že se mi podařilo skórovat právě proti Spartě. Jen mě trochu mrzí, že nechytal Bříza. I když toho jsem už taky jednou prostřelil.“

Utkání bylo hodně vyhecované. Čím si myslíte, že to bylo?
„Tak to bývá vždycky, když sem přijede Sparta. Byl to dost urputný boj, nebylo tam moc krásných akcí. Navíc přišlo dost lidí a hodně se fandilo.“

Takže když je zápas takhle emotivní pro fanoušky, vy to na ledě vnímáte stejně.
„Určitě. Fanoušky bereme jako šestého hráče na ledě. A i pro ně chceme hrát play – off. Teď se naše šance zvětšila, takže budeme stoprocentně bojovat, abychom dotáhli ztrátu na osmé místo“

Dnešní výsledky mužstev okolo vás jsou určitě příjemné, šance tu stále je…
„Určitě! Kdyby jsme v postup nevěřili, tak ani nemusíme hrát. Sice to ještě před týdnem vypadalo, že budeme hrát o baráž, ale teď je to najednou naopak. Ale všechno se ještě může změnit. Hlavně musíme pořád hrát náš hokej, bojovný a urputný.“

Jak se vám hrálo v nových dresech? Byla to hodně velká změna nebo jste to ani nevnímali?
„Změna to určitě byla, ale přizpůsobili jsme se. Hlavně to asi byla změna pro diváky.“

Nehledali jste třeba na ledě žlutozelené spoluhráče?
„Toho jsme se trochu báli, protože donedávna jsme byli zvyklí jen tak zvednout hlavu, vidět něco žlutého a hned tam poslat puk. Dneska jsme si dávali větší pozor.“

Měli jste nedobrovolnou přestávku díky tomu, že znenadání zhasla všechna světla. Narušilo vám to nějakým způsobem hru?
„Takovou situaci jsem zažil poprvé v životě, ale nemyslím, že by nás to vyvedlo z míry. Ještě jsme se při tom v kabině hecovali, že dobrý výsledek musíme udržet a nesmíme dostat gól na 1:1. Obdržená branka by nás mohla zlomit. Po dlouhé přestávce jsme naštěstí zvládli začátek, a potom už se hra dostala do normálních kolejí.“

Takže přerušení hrálo do karet spíše vám?
„Určitě. Sparta měla ve druhé třetině dost velký tlak, kdy nás výborně podržel Radovan Biegl. Jinak sám vím, že když hraje mužstvo venku, tak se po takovém přerušení nedostává zrovna rychle zpět do pohody.“

Spartu tvoří zvučná jména, nechytal však Bříza a jejich mladí brankaři nemají velké zkušenosti. Nebyla to jejich nevýhoda?
„Asi ano. Podle mě si tito mladí kluci nedokáží dlouhodobě udržet stejnou výkonnost jako třeba Radovan Biegl. To je něco úžasného, máme v něm velkou jistotu. Třeba i Slavia může v play-off doplatit na to, že má jako jedničku mladého brankáře.“