Ice Breakers #3: Přesilovky, opory a týmový duch

Radek Bařina • 29.02.2008

V s e t í n - Ve třetím díle našeho seriálu „Ice Breakers“ se zaměříme samozřejmě na včerejší úspěšný zápas vsetínských juniorů na ledě věčných rivalů ze Zlína. A ohlédnutí to bude z pohledu zelenožlutého mužstva veskrze příjemné, jak také jinak, když si Valaši v tomto utkání zajistili postup do čtvrtfinále. My se nyní pokusíme přiblížit nejvýznamnější faktory, které zlomily toto důležité utkání na stranu úřadujících mistrů ze Vsetína.

1. Rozhodující okamžiky utkání: přesilovky pět na tři

Utkání v play-off často rozhodují přesilové hry. Když jde navíc o přesilovku dvojnásobnou, platí toto tvrzení dvojnásob a mužstvo, které této nabízené výhody nevyužije, si zadělává na malér. O pravdivosti tohoto tvrzení se během druhého osmifinálového derby na vlastní kůži přesvědčili i hokejisté Zlína a Vsetína. Oba týmy měly k dispozici necelou minutu hry pěti proti třem a právě skutečnost, že s ní naložili rozdílně, byla, s velkou pravděpodobností, tím rozhodujícím faktorem celého utkání.

Nejprve dostali možnost dvojnásobné početní výhody, na konci první třetiny, Vsetínští. Mohli si ji užívat celých čtyřicet sekund, už po vteřinách šestnácti však zvedali ruce nad hlavu. Libor Haschka byl tím střelcem, který z vrcholku levého kruhu pálil přesně nad Sedláčkovo rameno. Sám střelec důležitého vsetínského gólu „do šaten“ popsal celou situaci takto: „Hrálo se 5 na 3 a gólman zrovna neměl hokejku, Erik Hrňa mi poslala skvělou přihrávku mezi beky, já jsem si všiml, že gólman klekl a v růžku mu zůstalo místo - tak jsem to tam poslal.“ Poté přišla 33. minuta. Na ukazateli svítilo skóre 1:2 a na trestnou lavici právě usedal velmi přísně vyloučený Jiří Plachtovič a domácí tak měli možnost téměř minutu hrát proti trojici bránících Valachů. Berani také sevřeli oslabené mužstvo Vsetína do kleští, při mnoha svých střeleckých pokusech však naštěstí pro hosty měli Zlínští značně nepřesnou mušku, a když už některý z jejich projektilů přeci jen zamířil mezi tři tyče, výborně chytající Kůdela se postaral o to, aby se pryžový nesmysl nedostal až za brankovou čáru. Valaši tak své oslabení ustáli, povzbuzeni touto skutečností odrazili další nápor domácích a brzy přidali třetí, a jak se později ukázalo, vítěznou branku.

2. Výkon brankářů: Kůdela zazářil

V pravý čas se Hynek Kůdela rozpomněl na své výkony z loňského play-off. V úvodu utkání sice, ještě jako nezachytaný, inkasoval z první vážnější střely gól, od té chvíle však byl vsetínský brankář vždy na místě a výkonem, jaký mohli v jeho podání sledovat fandové Vsetína naposledy během loňského play-off, zcela zastínil svého slavnějšího konkurenta v dresu Beranů. Sedláček sice nepodal špatný výkon a chytil vše, co chytit musel, žádné zázračné zákroky, které by se možná daly očekávat od nejlepšího brankáře základní části ELJ, však nepředvedl.

Naopak Hynek Kůdela podržel své spoluhráče především v nebezpečných domácích přesilovkách ve druhé třetině a i ve třetí části hry dodával svými bezchybnými zákroky svým spoluhráčům klid. Sám Hynek však po zápase veškerou chválu na svůj výkon odmítal: „Skvělého gólmana dělají skvělí hráči, kteří mi dnes neuvěřitelně pomohli. Vůbec nepouštěli Zlín do nějakých větších šancí nebo dorážek, všechno mi pokryli a skákali mi do střel a za to jim patří velký dík!“, pochválil své spoluhráče spokojený gólman.

3. Opory: vsetínské zářily, ty zlínské vyhořely

Stejně, jako byl rozdílný výkon brankářů, rozdílně se v tomto utkání dařilo i oporám v poli. Mužstvo z Valašska tentokráte táhla především první řada ve složení Varga – Podešva – Plachtovič, která byla pro zlínský tým bezesporu největší hrozbou. Kapitán hostujícího týmu pak svůj veledobrý výkon podtrhl dvěma brankami, z nichž ta druhá byla i brankou vítěznou. Sám šťastný střelec bral své gólové trefy s nadhledem: Moje dnešní branky byly spíše náhody, myslím, že v základní části by mi tam takové góly nespadly. U toho prvního jsem vyjel zpoza brány a chtěl jsem vystřelit co nejvýš nad lapačku. V první moment jsem ani nevěděl, že je to gól, až podle gesta rozhodčího jsem viděl, že se mi to podařilo. A ten druhý byl šťastně odražený puk od brankáře, který jsem dorážel do prázdné brány.

Ani další z předpokládaných tahounů týmu se rozhodně neztratili, obránce Libor Haschka přidal ke své dobré obranné práci i bonbónek v podobě branky, o níž se zároveň, svou přesnou přihrávkou, významně zasloužila i další z opor Valachů, Erik Hrňa, přestože jinak se mu ve zlínském utkání až zas tak nedařilo.

Naopak tahouni domácích Ševců v zápase zcela vyhořeli. Hráči jako Jurík či Okál na ledě vůbec nebyli vidět a ani největší hvězda současného kádru Beranů, obránce Bořuta toho příliš nepředvedl. Na rozdíl od zmíněných spoluhráčů sice na ledě vidět byl, vždyť také v utkání odehrál více než 30 minut, mimo přihrávky na druhý gól domácích však toho ani on příliš předvést nedokázal a tak asi jediný ze zlínských hráčů,který může být se svých výkonem ve 2. utkání osmifinále spokojen je autor dvou domácích branek Brunec.

4. Obětavost + týmový výkon = další body pro Vsetín

Rozhodně nechceme tvrdit, že Zlínští do zápasu nedali vše, naopak, i oni bojovali ze všech sil, v obětavosti, či týmovém výkonu se však Vsetínu ani ve druhém utkání série vyrovnat nedokázali. Vsetínští skvěle plnili pokyny trenérů, výborně se doplňovali, a byť se neobešli bez občasných chyb či zaváhání, zaslouží za svůj předvedený výkon, všichni do jednoho, pochvalu. Nespočet zlínských střel zblokovali hosté svými vlastními těly, ale přestože toho někteří z nich měli, ať už po zásazích pukem nebo po tvrdých soubojích s Berany, očividně dost, zatnuli zuby a zápas srdnatě dohráli.

Vsacané nepodlehli ani závěrečnému tlaku Ševců vyšperkovanému několika přesilovkami a když už bylo skutečně nejhůř, vzali si hostující trenéři oddechový čas, svůj tým zklidnili a Vsetínští se znovu dokázali vrátit k plnění úkolů, které jim posléze zajistily vítězství a postup.

Právě důležitost týmového výkonu a nasazení, vypichovali po zápase i samotní hráči: „Dnešní utkání bylo vyrovnané stejně jako to na Vsetíně, ale myslím si, že jsme podali kolektivnější výkon, jeden vedle druhého jsme chtěli a to rozhodlo.“, prohlásil vsetínský kapitán Podešva, jehož slova jen podtrhl Libor Haschka: „Dneska jsme se semkli a porazili jsme je. Prostě to nemělo chybu.“, vydechl rozradostněný bek vsetínského týmu.