FINÁLOVÉ MILNÍKY: Prodloužení rozhodlo. Vsetím prohrál, ale se ctí

Radek Bařina • 13.04.2023

Je konec. Přes herní a střeleckou převahu Vsetínští nedotáhli šesté finálové utkání na zlínském ledě do vítězného konce. Po brance inkasované v prodloužení se jejich sen o vítězství definitivně rozplynul. V posledním díle Milníků si rozebereme nejen klíčové okamžiky šestého zápasu, ale pokusíme se přiblížit i okolnosti, které dle našeho názoru rozhodly o vítězství Beranů.

KLÍČOVÝ OKAMŽIK: Zlínská branka v prodloužení

Není o čem. Rozhodnutí šestého zápasu i celé série přinesla situace ze 65. minuty. Ještě předtím ale měli Vsetínští minimálně tři velké příležitosti rozhodnout duel ve svůj prospěch. Tutovka z posledních vteřin třetího dějství i dvě velmi dobré šance v přesilovce prodloužení ale VHK ROBE nevyužil. Berani, kteří tou dobou již působili značně unaveným dojmem, čekali na příležitost k rychlému protiútoku. A dočkali se. Hostující obránce špatně odhadl šanci dostihnout puk, navíc se srazil se spoluhráčem a Zlínští rázem jeli dva na jednoho. Sedlák s Novotným si poradili ukázkově a Vošvrda v brance neměl nárok. Precizně vyřešené přečíslení dva na jednoho tak ukončilo vsetínský sen o vítězství.

HVĚZDA: Daniel Huf

Čtyřicet úspěšných zákroků, jen dvě inkasované branky. O hvězdě pondělního utkání není pochyb. Zlínský gólman držel akcie svého týmu nad vodou v celé sérii a ani šestý zápas nebyl výjimkou. Čím blíž byl závěr duelu, tím více práce měl a tím lepší zákroky předváděl. Vyvrcholením všeho byl zákrok patnáct sekund před koncem, kdy díky bleskovému přesunu a pohotovému reflexu zachránil Berany od pohromy. S úspěšností přes 95 % Hufovi ocenění muž zápasu bez debat náleží.

SMOLAŘ: Miroslav Holec

Miroslav Holec byl dost možná nejlepším vsetínským hráčem v celém play-off. A mohl být ještě úspěšnější a slavnější, kdyby v závěrečných fázích zápasu proměnil jednu ze svých šancí. Tu největší, 15 sekund před třetí sirénou už jsme zmiňovali. Holec pálil pohotově, gólman Ševců ale jeho pokus dokázal s vypětím všech sil vyškrábnout. Velmi zajímavou pozici měl pak Holec i při přesilovce v prodloužení, z levého kruhu si ale ani tentokrát na Hufa nepřišel. Holec v zápase potvrzoval, že jeho angažování bylo skvělým tahem vsetínského vedení, tentokrát se mu ale na čepel přilepila na pořádná smůla.

ZAUJALO: Dominance Beranů na vhazování

Vsetín byl lepším týmem takřka ve všech statistických ukazatelích. Tedy až na jeden. Vhazování se v šestém zápase zelenožlutým vůbec nedařilo. Úspěšnost pouhých 31 % je extrémně nízká, Berani v této herní činnosti pozoruhodně dominovali. V předchozích zápasech přitom rozdíl mezi týmy nebyl až tak velký, v některých z nich dokonce vládl Vsetín, tentokrát ale propadl. Klhůfek vyhrál 3 buly z 15, Berger 4 ze 16, Bláha 2 ze 6, nejlépe si tak ze vsetínských centrů vedl 40% Vávra (8 z 20). Na opačné straně se na vhazování točilo 5 hráčů a jejich úspěšnost? Köhler 75 %. Sedláček 71 %, Sadovikov 70 % a Kindl 64 %.

ČÍSLO DNE: 83

42 střel na bránu, 20 střel mimo. 21 střel které skončily na chráničích bránících hráčů. Suma sumárum, Vsetín vyprodukoval v šestém finále málo vídaných 83 střeleckých pokusů. Více než 60 % jich sice bylo z blízkosti modré čáry, to ale nikterak nesnižuje fakt, že hosté hýřili na zlínském ledě aktivitou. Zejména třetí třetina byla ze vsetínské strany doslova kanonádou, na branku Hufa letělo rovných 40 pokusů. 17 střel nalezlo cestu ke svatyni, jen jediná ale proklouzla za záda zlínského muže s maskou. Pro srovnání, Zlín za celý zápas vystřelil 46 střel, z nichž na bránu letělo 28 pokusů. A v poslední třetině dokonce vystřelil jen 7x. Přesto to Beranům na vítězství stačilo. Kvalita ve finální fázi zkrátka přemohla kvantitu.

Milníky série

1. Druhý zápas série

Pokud máme vybrat zápas, v němž se lámal chleba, byl to podle našeho názoru druhý duel na Lapači. V tom prvním byl Vsetín o něco šťastnějším týmem, kdy vítězství vybojoval v prodloužení a získal psychickou výhodu. V utkání číslo dvě to bylo znát. Domácí svého soupeře od začátku přehrávali, měli více ze hry, jenže branku ne a ne vstřelit. Trpělivý Zlín čekal na domácí chyby a ty s přehledem trestal. Brankou ve vlastním oslabení a pak trefou krátce po vsetínském vyrovnání sebral domácím vítr z plachet. Přes výraznou herní převahu tak domácí zápas ztratili, série se tak stěhovala do Zlína za stavu 1:1. Tím Ševci získali sebevědomí a také důležitý náskok, který už nepustili. Přestože Vsetínští v posledních zápasech notně přidali pod kotlem, Berani dokázali udržet svou domácí neporazitelnost v play-off a dokráčeli k vítězství v Chance lize.

2. Efektivita v zakončení

Viděli jste, s jakou bravurou Berani vyřešili své protiútoky v šestém finále? Góly dva a tři byly ukázkou perfektního řešení nastalé situace. Zakončující hráči pálili v podstatě do prázdné brány. Totéž platí i pro vítěznou branku druhého zápasu. Vsetín se v sérii nejednou dostal do obdobných situací. Vzpomeňme na třetí zápas a přečíslení Roba s Vávrou. Nebo pátý duel a přečíslení pod taktovkou Klhůfka, Holce atd. Jenže zelenožlutí tyto akce nedokázali správně vyhodnotit. Místo přihrávky na volného hráče volili zakončení, někdy naopak až moc okatě signalizovali přihrávku. Právě zde byl největší rozdíl mezi oběma týmy. Jistě, dá se mluvit i o štěstí, výstižnější je však slovo efektivita. Berani méně stříleli, ve čtyřech ze šesti duelů byli horším celkem, když se ale dostali do nebezpečných pozic, dokázali se zachovat správně, být přesní, vyřešit situaci optimálním způsobem. Tohle Vsetínu chybělo už vloni ve finále s Jihlavou a ve finále se Zlínem se to zopakovalo.

3. Úspěšnost brankářů

Největší hvězdou série byl zlínský brankář Daniel Huf. Ten po celou sezónu předváděl velmi dobré výkony a svou formu potvrdil i v play-off. Po odchodu Kašíka měl od trenérů 100% důvěru a za tu se jim náležitě odvděčil. I on sice v sérii dostal pár lacinějších branek, celkově však působil sebejistým dojmem, puky mu nevypadávaly a když už, měl před sebou velmi dobře pracující defenzívu. Ale ani o vsetínských gólmanech se nedá mluvit kriticky. Trenéři se nakonec rozhodli pro jejich rotaci, ve finále si tak zachytali Vošvrda i Žukov. Pár inkasovaných branek bylo jistě chytatelných, ani jeden z brankářů ale vyloženou chybu nevyrobil. Největší rozdíl ve statistikách tak udělaly skutečnosti zmíněné v předchozím bodě. Zlín zkrátka ve finálních fázi fungoval efektivněji, vysoké procento inkasovaných branek bylo de facto nechytatelných. I když si tedy Huf vedl o něco lépe a jistěji než vsetínští muži s maskou, v jejich výkonech dle našeho názoru zásadní problém rozhodně nebyl.

4.Taktická vyzrálost

Vsetín v play-off překvapil. Pryč byl styl „hrr na ně“, který Valaši používali v předchozích letech. Tentokrát zaskočili zelenožlutí své soupeře velkou variabilitou hry, s útočným Prostějovem dokázali dokonce vsadit na totální defenzívu. Něco, co vsetínský fanoušek neznal, ale zároveň něco, co se v play-off náramně hodí. Za to zaslouží VHK velkou pochvalu. Ve finálové sérii se Vsetín vrátil k aktivní hře a vzhledem ke stylu a složení týmu soupeře je to asi poměrně pochopitelné. Zlín byl ale lepší v jedné věci. I když rozhodně neměl neprostupnou obranu, jeho hráči se jen málokdy dopouštěli větších taktických chyb. Málokdy propadli, málokdy zapomněli hráče Vsetína za svými zády, málokdy darovali svou minelou šanci soupeři. Vsetín se tu a tam nějaké té nepřesnosti dopustil. Ať už to byl zapomenutý hráč číhající u zlínské střídačky, nebo špatně vyhodnocený výpad obránce... Berani mají velmi kvalitní defenzívu složenou z dobrých hráčů, kteří nedali Vsetínu žádnou šanci zadarmo a i to je jeden z faktorů, který rozhodoval.

5. Skvělé vyvrcholení náročné sezóny

Oba celky mají za sebou zvláštní sezónu. Ta Vsetínská byla jako na houpačce. Dlouhá série vítězství vystřídaná řadou porážek, změny na trenérském postu, mnoho nejrůznějších problémů. Finálová série však byla skvělou náplastí na zmíněné obtíže. Na Lapači sice nyní převládá smutek, finálový soupeř byl rozhodně hratelný, nic to ale nemění na tom, že regionální derby bylo velkým zážitkem. V celém kraji se dva týdny nemluvilo o něčem jiném, Chance ligy bylo najednou plno i v celostátních médiích. A není divu. Nabité stadióny, třaskavá atmosféra, vyrovnané zápasy, velká rivalita. Derby zkrátka přineslo vše, co k němu patří. Kaňkou bylo snad jen to, že vsetínští fanoušci nedostali lístky na šestý zápas a nemohli tak ve velkém zajistit svému týmu podporu. Právě tento šestý hráč často může být ve vyrovnaných duelech oním jazýčkem na vahách, čehož si ve Zlíně byli dobře vědomi. Vsetínská sezóna tak skončila znovu pod vrcholem. Nedá se asi mluvit o úspěchu ani neúspěchu, rozhodně si však dovolíme tvrdit, že v jejím vyvrcholení obstál Valašský hokejový klub hrdě a se ctí.