Ice Breakers: Prohra na všech frontách

Do černočerné tmy se ve středu večer ponořil Vsetín. Výpadek elektrického proudu jakoby symbolizoval ponurou náladu, kterou v myslích vsetínských hráčů i fanoušků vyvolalo 1. letošní valašské derby. Prestižní zápas se zkrátka hráčům VHK nepovedl a hokejisté od soutoku Bečev si připsali zasloužené vítězství. My se v následujícím článku pokusíme pojmenovat hlavní příčiny tohoto výpadku.

1. Důraz před vlastní brankou

Polovinu branek inkasovali Vsetínští z bezprostředního okolí brankoviště. Ať už dorážkou střely, či příhrou na před Plškem osamoceného hráče, tak Bobři trestali nedůraz a váhavost vsetínské defenzívy. Dokonalou ukázkou byla úvodní branka Matějného. Kolem dorážejícího elitního forwarda domácích stála sice hned čtveřice hráčů ve žlutém, všichni však jen uctivě přihlíželi tomu, jak posílá vyražený puk zpátky do vsetínské svatyně. Druhému gólu zase předcházel zmatek mezi hostujícími hráči, kdy tři současně vyrazili proti napřahujícímu se obránci na „modré.“ Na brankovišti opuštěný Dvořák měl tudíž tolik času, že mohl před svým zakončením probrat s bezmocným Plškem třeba nastávající sněhovou kalamitu. Samozřejmě bez obav z toho, že by jej někdo připravil o kotouč. Při třetí brance pro změnu dorážel puk do sítě zcela volný Bokroš, zatímco obránci Vsetína se teprve vraceli odkudsi z rohu…

Nejen při brankách si ale domácí dělali v „zakázaném“ území takřka co chtěli. Snad nejmarkantnější to bylo v období mezi první a druhou brankou Bobrů, kdy z bezprostřední blízkosti lítaly na hostující branku puky jako na běžícím páse. Bylo přitom úplně jedno, kteří hráči, ať z jedné či druhé strany, jsou právě na ledě, vsetínská defenzíva zkrátka hořela v jakémkoliv složení.

Ani domácí se sice obranných zaváhání nevyvarovali, od druhého dějství ale jejich tvorbu omezili na minimum. Velmi dobře se jim dařilo pokrývat útočící hráče hostů, stíhali s nimi bruslit, nestávalo se tak často, že by v souboji jeden na jednoho přešel vsetínský útočník do gólové šance. Obrana domácích zkrátka výrazně předčila tu Vsetínskou.

2. Ofenzíva

Rychlost, souhra, sehranost, důraz – přesně tyto atributy zdobily v derby ofenzívu Bobrů. Jejich útočníci byli neustále v pohybu, dobře o sobě věděli, a když k tomu všemu přidali nadstandardně přesnou koncovku, bylo se Vsetínskými zle. Dařilo se navíc všem jejich formacím. V úvodním dějství to byla především Dvořákova lajna, kdo táhl domácí celek, brzy se k ní ale přidaly i útoky ostatní, což bylo pochopitelně vodou na bobří mlýn.

Vsetínský útok bohužel stejnou úspěšnost ani zdaleka nevykazoval. Výraznější hrozbu pro brankáře Krumpocha snad představoval pouze Marek Knebl, jenž si po zásluze připsal také jednu ze dvou vsetínských tref a byl nejlepším hokejistou VHK v utkání. V první polovině utkání se dobrým výkonem prezentoval též Matějka, po jeho vyloučeních, která navíc Meziříčští krutě potrestali, však i jeho výkon upadl do šedivého vsetínského průměru. Hosté se jen velmi těžce probíjeli do nebezpečných střeleckých pozic, nedařilo se tentokrát ani elitní Štraubově formaci. I v souboji ofenzív tak rozdílem třídy zvítězili Bobři od Rožnovské bečvy.

3. Přesilovky

Těžko se vyhrává týmu, který využije jen jednu z mnoha přesilových her, těžko se využívají přesilové hry, když se útočící tým nedostane do šance, těžko se útočící tým dostane do šance, když celé dvě minuty marně dobývá soupeřovo pásmo. Pohříchu, přesně takto se ve středečním derby prezentovaly přesilovky VHK. Početních výhod, v nichž se alespoň na okamžik podařilo přikovat Bobry před jejich svatyni, bylo jako šafránu. Zelenožlutí tak více než navázali na neúspěšné přesilovky, které je zatím provázejí ve většině zápasů letošní sezóny a které už je letos stály nejednu bodovou ztrátu.

Valašskomeziříčští byli ve svých přesilových výhodách nesrovnatelně úspěšnější. V zápase využili dohromady tři, další gól přidali těsně po skončení vsetínského oslabení a brankou v Plškově síti skončila i hra čtyř proti čtyřem. Ani domácí si přitom při přesilovkách nevytvářeli nějaké výraznější zámky, rychlým pohybem, přesnou kombinací a důrazem na brankovišti ale dokázali slavit úspěchy. Právě rozdílná úspěšnost při nestandardních počtech hráčů na ledě se ukázala jako jeden ze zlomových prvků prvního letošního valašského derby a výraznou měrou přispěla k debaklu vsetínských hokejistů.

4. Úspěšnost gólmanů

Ne že by měl Lukáš Plšek vinu na inkasovaných gólech či dokonce prohře, neprůstřelnou zeď ze zápasu s Hodonínem však také nepřipomínal. Díky výše zmíněným nedostatkům ve výkonu hráčů před sebou byla Plškova pozice značně nelehká, zároveň se mu ovšem během utkání nepovedlo předvést žádný ze svých zázračných zákroků a až nezvykle často mu vypadávaly puky. Úspěšnost zásahů pod 80% pak jen dokresluje výše zmíněná fakta.

Plškův protějšek Michal Krumpoch bude na úvodní valašské derby sezóny 2009/10 vzpomínat mnohem radostněji. Podal bezchybný výkon, několikrát svůj tým podržel a důležité bylo též to, že drtivou většinu střel se mu podařilo ztlumit ve výstroji už napoprvé, díky čemuž dotírající Vsetínští neměli, ve svých snahách o dorážku, nárok. Značně mu v tom pomáhali jeho spoluhráči, kteří příliš nepouštěli hosty do nebezpečných střeleckých pozic, to však nemění nic na tom, že se Krumpochovi tentokrát povedlo předčít svého protějška. Jeho úspěšnost zákroků přesáhla úctyhodných 93%.

5. Vstup do zápasu – úvodní branka

Úvodní minuty utkání nebyly ze strany Valašského hokejového klubu špatné. Očekávaný vstupní nápor Bobrů se nekonal, naopak to byli zeleno-žlutí, kdo by v opatrném začátku o něco nebezpečnější. Platilo to ovšem pouze do minuty 7., kdy se znovu ukázalo, jak důležité je vstřelit první branku. Zatímco proti Hodonínu se Vsetínu skóre otevřít podařilo, což mělo blahodárný vliv na další výkon Valachů, ve Valašském Meziříčí se trefili první domácí. Z původně nevinně se rozvíjející akce se jim podařilo dotlačit černý nesmysl do sítě a obraz utkání se najednou změnil. Bobrů bylo v okamžení plné kluziště a hosté často nevěděli kam dřív skočit, což vydrželo až do chvíle, kdy se Meziříčským podařilo zvýšit na 2:0. Vsetín se poté zvedl, vyrovnal hru a Kneblem se mu ještě podařilo snížit, manko získané v úvodu zápasu již ovšem smazat nedokázal.

Když se pak hostům nepodařilo vyrovnat ani v úvodu druhého dějství a naopak v oslabení znovu inkasovali, jejich hra začala chřadnout a chřadla a chřadla… až z toho nakonec vznikl debakl. Ten je s ohledem na průběh zápasu či počet střel možná až příliš krutý, vzhledem k tomu, že snad ve všech činnostech byli Bobři o větší, či menší kus lepší, je ale plně zasloužený.