Milníky play-off: rozhodující čtvrtfinále ovládl Vsetín

Vsetín to zvládl. V zápase „o všechno“ slavil vítězství v podobě 6:2. VHK ukázal to, co už v této sezóně několikrát – dokáže zabrat, když mu teče do bod. Stejně tak Valaši potvrdili svůj smysl pro vytváření dramatických zápletek, vždyť bezradně působícího soupeře pustili do hry vlastní nedisciplinovaností. Těžké chvíle však Vsetínští dokázali ustát a v bouřlivé atmosféře nakonec slavili postup. Ohlédnutí za 7. čtvrtfinále i celou sérií přinášejí dnešní milníky.

Klíčový okamžik: úvodní branka patřila Vsetínu

Předchozí dva zápasy ukázaly, jak důležité je vstřelit první branku. Prostějov se po jejím vsítění zakopal a ničil Vsetín urputnou defenzívou. Tentokrát se jako první trefili Valaši. V sedmé minutě se o to nepostaral nikdo jiný, než Luboš Rob. Vsetínský kanonýr dokázal v klíčovém zápasu prolomit svou střeleckou smůlu a suverénně zakončenou bekhendovou kličkou vsítil úvodní branku. Valaši, kteří od úvodních minut působili snaživě, ale také nervózně, se uklidnili, navíc donutili Jestřáby více otevřít hru. I díky tomu záhy přidali druhou branku a byť si ve druhé třetině utkání sami zdramatizovali, náskok dokázali uhlídat.

Hvězda zápasu: Radim Kucharczyk

Volba hvězdy zápasu byla tentokrát velmi obtížná. Valaši podali parádní týmový výkon. Důležitou roli hráli Rob, Březina, Šilhavý, Slováček či Teper, my jsme se ale nakonec rozhodli ocenit hráče, který byl u druhého klíčového okamžiku utkání. Nestárnoucí Radim Kucharczyk zažívá letos možná svou vůbec nejlepší sezónu od návratu do zelenožlutého dresu a potvrzuje to i v play-off. Trefou v prodloužení rozhodl druhý duel série, v klíčovém sedmém duelu pak dokázal bleskurychle odpovědět na kontaktní trefu Jestřábů. Ve stíhací jízdě za nahozením od vsetínských obránců dokázal přespurtovat hostujícího beka. Ač faulován vystřelil, Neužilem vyraženou střelu následně znovu dojel a chladnokrevně dorazil puk do brány. Od prostějovské trefy v tu chvíli uběhlo jen devět vteřin. Za důležitý gól ale i za spoustu poctivé práce pro tým tak vyhlašujeme Kucharczyka hvězdou zápasu.

Smolař: Jakub Neužil

Jakub Neužil byl společně s Markem Račukem bezesporu nejlepším prostějovským hráčem v sérii. V klíčovém sedmém zápase však jakoby i na něj lehce dolehla nervozita. Ano, také tentokrát byl velkou oporou Hanáků a za obdržené branky na něj rozhodně nemůže svalovat vinu. Přesto nepůsobil tak sebejistě, jako v předchozích duelech. Častěji mu vypadávaly puky a Vsetín se díky tomu dostával k dorážkám mnohem víc než dosud. V několika případech stálo při hostujícím brankáři štěstí, kdy vrácený puk proklouzal těsně vedle. Ve dvou případech (druhý a čtvrtý gól) však dorážka gólmanem vyraženého puku skončila v síti. Sedmý zápas sérii zkrátka Neužilovi nevyšel na 100 %. Nic to ale nemění na tom, že byl velkým čtvrtfinálovým hrdinou Jestřábů.

Zklamalo: zbytečná vyloučení

Vsetín měl utkání rozehrané parádně. Za stavu 3:0 byli Prostějovští takřka na kolenou. Vsetín jasně dominoval, Gába byl bez práce. Jestřábům nepomohl ani brzký oddechový čas. Jenže stačily dva fauly v rychlém sledu, z nich rezultující přesilovka pět na tři a Jestřábi vstali z popela. Snížili na 1:3, v další přesilovce na 2:3 a kdo ví, jak by se utkání vyvíjelo dál, kdyby Kucharczyk obratem nezvýšil na 4:2. Přesto Valaši nabídli hostům ještě několik přesilovek, včetně jedné čtyřminutové, ve většině případů se navíc jednalo o zákroky, které by se daly označit za zbytečné. Jistě, bylo to v zápalu boje, většina faulů asi byla spíše neúmyslná a náhodná, na to se ale historie neptá. Fauly to byly, a jestli Jestřábi mohli Vsetín něčím ohrozit, byly to přesilovky. Před semifinálovou sérií si tak Valaši musí dát jasný cíl, tyto zbytečné prohřešky co nejvíce odbourat.

Zaujalo: domácí přímočarost

Po pátém a šestém zápase zaznívaly ze všech stran hlasy, že bez přímočarosti a důrazu před brankářem to proti prostějovskému valu nepůjde. Valaši se skutečně poučili. Od prvních minut se mnohem důrazněji tlačili do předbrankového prostoru, v situacích, kdy by dříve vymýšleli přihrávku, se tentokrát odhodlaně pouštěli do zakončení. Když se k tomu navíc přidal výborný pohyb, v sevřené prostějovské defenzívě se začala objevovat okénka. Vsetín dvě z nich potrestal, čímž hosty definitivně obral o největší devízu jejich hry – sázku na pevnou defenzívu. I tato změna stylu hry tak výrazně napomohla vsetínskému úspěchu.

Číslo dne: 4670

Sedmý zápase série sice nebyl, zřejmě kvůli úternímu termínu, nejnavštívenějším duelem série, to však nic neubralo na výborné atmosféře. Naopak, na Lapač tentokrát dorazili ti, kteří chtěli svůj celek podpořit, nikoliv ti, jejichž jediným projevem je hodit petku po rozhodčím. Tribuny tak hráčům od prvních minut připravily opravdu pekelnou atmosféru, hodnou rozhodujícího zápasu. V některých fázích druhé třetiny bylo sice cítit, že nervydrásající okamžiky svazují i fanoušky, ve třetí periodě však již znovu vládla maximálně bouřlivá atmosféra. K ní přispěli i prostějovští fans, kteří tentokrát svůj sektor zaplnili do posledního místečka. Velmi korektní atmosféra navíc vládla i po skončení zápasu. Fanoušci byli zkrátka na jedničku.

Ze statistik: vyrovnané rozložení sil

I v klíčovém utkání sezóny si vsetínští trenéři mohli dovolit rozložit zátěž poměrně rovnoměrně mezi všechny hráče. Ani jeden z hokejistů VHK nestrávil na ledě více než 20 minut (nejvíc Drtina 19:18), jen dva hokejisté pak odehráli méně než 10 minut - Karafiát (9:37) a Vítek (9:44(. U druhé zmíněného to navíc mohlo být zapříčiněno faktem, že do zápasu naskočil po zranění. Vsetín navíc držel velmi rychlý rytmus střídání, hráči tak byli neustále v tempu. To Jestřábi vytížili své opory mnohem víc. Hned pět Jestřábů mělo Ice Time před dvacet minut, nejvíc Račuk (23:27) a Starý (23:36). Není proto divu, že Vsetínští měli v závěru přeci jen víc energie.

Milníky série

Vsetín byl o krok lepší

Když se ohlédneme za celou sérií dovolíme si tvrdit, že postup Vsetína je zasloužený. Jestřábi hráli velmi dobře, naplno využili svých zkušeností i taktické vyspělosti, přesto jsme přesvědčeni, že Vsetín byl ve většině zápasů o něco lepší. Za vyrovnané bychom označili duely dva a tři, šestý zápas patřil Prostějovu, zbylé duely série ale byly spíše pod herní nadvládou Valachů. V rozhodujícím zápase se navíc zdálo, že zelenožlutí mají více sil. Vsetín má velmi dobře natrénováno, navíc rovnoměrně rozvrhl síly do všech formací, a to se v rychlém sledu zápasů nejspíš přeci jen projevilo – v sedmém duelu byli Valaši jednoznačně lepším celkem. A kdo jiný by si měl postup zasloužit víc než celek, který ovládne bitvu o všechno.

Speciální týmy

V jedné činnosti ale Jestřábi jasně dominovali. Hanáci využili 10 z 28 přesilovek, což dohromady dává procentuální úspěšnost 35,7 %. A to si ještě Jestřábi čísla lehce pokazili v posledním utkání. Zejména doma byli Hanáci v početní výhodě doslova smrtící, využili přibližně polovinu her v převaze a navrch přidali trefu v oslabení. Zkušenosti Divíška a Nouzy i kanonýrský um Račuka, se zde zkrátka naplno projevil. Oproti tomu Vsetínu nevycházela ani hra v oslabení, ani přesilovky. V nich se Valaši hodně trápili, Jestřábi je měli velmi dobře přečtené. V rozhodujícím utkání ale Vsetínští zabrali i v této činnosti. Dvěma brankami v početní výhodě zvýšili svou úspěšnost na 16,7 %, co však bylo podstatnější, vstřelené góly je výrazně nasměrovaly ke konečnému úspěchu. Přesto je třeba uznat, že ve hře speciálních formací Prostějov výrazně dominoval a Vsetín určitě má před semifinále na čem pracovat.

Všechny formace se prosadily

I když mají oba celky známé produktivní tahouny, v sérii se prosazovali hráči ze všech formací. Pro oba celky platí, že vyjma jednoho obránce bodovali všichni hráči, kteří zasáhli alespoň do poloviny zápasů. Prostějov měl v poli přeci jen jednoho borce, který své spoluhráče převyšoval. Marek Račuk nasbíral 9 bodů (4+5) a nejen produktivitou, ale i herně táhl Jestřáby za úspěchem.

Individuální statistiky vsetínských hráčů jsou po čtvrtfinále vyrovnané, v popředí jsou navíc hráči, od kterých se to možná nečekalo. Vůbec nejproduktivnějším z Valachů je ofenzivní obránce Teper. Ještě větším překvapením je šest bodů Vojtěcha Šilhavého (4+2). Důrazný útočník nasbíral ve čtvrtfinále jen o bod míň než za celou základní část dohromady. Příjemně potěšil i David Březina. Ten se základní částí protrápil, přibrzdil ho i otřes mozku. V posledních kolech však začal ukazovat zlepšující se formu a tu si přenesl i do play-off. Šest bodů je velmi dobrý počin, vidět byl zejména ve čtvrtém a sedmém zápase. V produktivitě se ale neztratila ani elitní Pechancova formace. Ta sice nebyla tak dominantní, jako v základní části, přesto byla v součtu nejproduktivnějším útokem Valachů. A co hlavně – dokázala zabrat v klíčových chvílích. Mnozí „odborníci“ často označovali Vsetín za tým jedné formace, Valaši ale v play-off dokázali předvést, že když se nedaří jednomu útoku, dokážou za něj zaskočit další. A to je výborný vklad do semifinále.

Výborná defenzivní práce Prostějova

Jestli něco v sérii zaujalo, tak to, jak dokonale se Jestřábi dokázali přepnout do režimu play-off. Že mají velkou sílu v útoku se vědělo, stejně tak se ovšem vědělo, že defenzivní činnost nepatří u Hanáků k nejlepším a to i přesto, že mají v kádru ostřílené a urostlé beky. Nikdo asi nepočítal s tím, že Prostějov bude hrát ve vyřazovacích bojích takový hurá hokej, jako v základní části, přesto bylo pro mnohé překvapením, jak dokonale dokázal v play-off dodržovat taktické pokyny, jak kvalitně bránil. Zejména v pátém a šestém utkání byl jejich defenzivní part takřka bezchybný a i když Neužil musel čelit velkému množství střel, těch opravdu vyložených pozic VHK příliš neměl. O to důležitější pro Valachy bylo vstřelit v sedmém utkání branku jako první a donutit Jestřáby otevřít hru. A to se jim naštěstí povedlo.

Férová série v dobré atmosféře

Série Vsetína s Prostějovem přinesla vše, co k play-off patří. Velké napětí, emoce, sporné momenty a i jednu velkou bitku. Tím spíš je třeba ocenit, že se vše odehrálo ve férovém duchu. V závěru prvního zápasu sice proběhlo pár zbytečně ostrých zákroků, jinak k sobě ale hráči přistupovali s respektem a v celé sérii jsme neviděli žádný zákrok z kategorie likvidačních… což se o některých jiných sériích říct nedá. Velmi dobrá a korektní atmosféra vládla i v hledišti. Jistě, v pátém zápase došlo k „flaškovému incidentu“, tyto přehnané emoce však nebyly způsobeny hokejisty, nýbrž třetí stranou. Respekt mezi oběma tábory se ostatně projevil po skončení rozhodujícího zápasu. Většina hostujících hráčů včele s kapitánem Venkrbcem zatleskala, kromě svých výborných fanoušků, i vsetínským tribunám a na oplátku se jim dostalo bouřlivého aplausu zaplněných tribun. Velmi dobrá atmosféra provázela všechny zápasy série, za což si oba fanouškovské tábory zaslouží pochvalu.