POČET PRODANÝCH PERMANENTEK: 410 (29.6.)

Erik Hrňa: Prostě jsem zavřel oči a vypálil

Michal Kubáň • 13.01.2008

V s e t í n - Zařídil dvě branky a na jednu nahrál. Zavelel k obratu, kterým vsetínská juniorka otočila zápas z 0:2 až do vítězného konce. O jeho dělovce od modré, která vymetla pavučinu v olomoucké brance se bude ještě dlouho mluvit. Podobně jako v případě Hudlera, Kucharczyka, Němce, Hrabala nebo Květoně, tak i na hráčem s číslem devatenáct se vyplatí navštěvovat juniorské zápasy. Erik Hrňa, který hraje na střídavý start v Třinci, nabruslil pár kilometrů, a přesto se po zápase jen usmíval. „V kabině jsem si řekli, že musíme více střílet na gólmana. A tak jsem i učinil." dodal k vítězné ráně útočník.

Kapitán vsetínské juniorky v sobotním zápase proti Olomouci z ledu prakticky neslezl. Hrál v přesilovkách, v oslabení ale i v pěti. Jeho zápasové vytížení bylo obrovské, přesto patřil mezi nejaktivnější hráče. Nejen díky tomu, že se nadvakrát zapsal do střelecké listiny. Pokaždé, když se něco dělo tak rychlonohý křidelník s číslem devatenáct nemohl chybět. Stejně jako on, tak se nedivil i vsetínský fanoušek, jenž přišel na stadión v 16:00. Valachům se první třetina totiž vůbec nepovedla, hůře bruslili a napadali. Chyběla jim pořádná rozehrávka. Navíc Olomoučtí, kteří byli v tabulce o dvě místa výše, bránili již ve středním pásmu, a tak bylo těžké se prosadit a dostat k brankáři hostů Turkovi. „První třetina byla hrozná. Zaspali jsme. Už rozbruslení bylo takové pomalé a vláčné. A i když jsme do zápasu nastoupili se stoprocentním nasazením, tak se nám úvodní třetina vůbec nepovedla.“

Navíc soupeř z hanácké roviny vstřelil během dvou minut rychlé dva góly. Druhá branka Olomouckých navíc padla velmi nešťastně. „Kůdela dostal nešťastný gól, když si přihrávku zpoza branky srazil puk do branky. Střídající Petr Musil nás podržel a odchytal celý zápas výborně. Zasloužil si tam jít a velmi nás podržel v kritických momentech hry.

Po nevydařené první třetině se Valaši zvedli až ve druhé části, když k obratu zavelel jeden z nejpovolanějších. Hrňa v přesilovce za brankou vybojoval puk, vybruslil před brankou a střelou k tyči snížil na přijatelných 1:2. Až závěrečných deset minut zápasu nabídlo vsetínskému diváku to pravé ořechové. „ V kabině jsem si řekli, že teď musíme více střílet na jejich gólmana. V prvních dvou dvacetiminutovkách jsme si jen nahrávali a vůbec nestříleli. Během třetí části jsem si ale vytvořili více střeleckých šancí, ze kterých jsme nakonec dokázali těžit.“ Skromně zhodnotil rychlý obrat jeden z hlavních strůjců vsetínské výhry.

V čase 49:37 Kapr vybruslil před brankou a z nulového úhlu do pravého víka srovnal na 2:2. Valaši definitivně srovnali krok se soupeřem. V tu chvíli Hrňa z ledu prakticky neslezl. Tři minuty před koncem hráli Valaši přesilovku. „Už jsem bylo dlouho na ledě a nemohl jsem. Viděl jsem, že hráči jdou střídat, tak jsem zaklepal hokejkou na Libora Haschku, který mi puk přihrál rovnou z bekhendu. Udělal jsem dva rychlé kroky, zavřel oči a vystřelil,“ popsal parádní střelu od modré, které přinesla Vsetínu vítězství.

Kdyby se v sobotním zápase měřil čas, který strávil Hrňa na ledě, určitě by se počet odehraných minut zastavil mezi 25 až 30. Střelci dvou branek proti Olomouci to ale vůbec nevadí. „ Tady v juniorce jsem na ledě pořád, což je bomba. Na střídavém startu v Třinci nedostávám tolik prostoru. Tak jsem rád, když hraji stále, než když jsem dvakrát třikrát za zápas na ledě.“ Původně se svým hokejovým dvojčetem Martinem Podešvou měli oba hrát s jestřábem na prsou za Prostějov formou hostování. Místo toho Hrňa pomáhá Třineckým kalit extraligovou ocel. „Třinecký David Květoň se zranil na mistrovství světa dvacetiletých. Hraje pravé křídlo jako já, tudíž mě vytáhli zpátky do Třince, kdyby se náhodou zranil nějaký hráč nebo kdyby se někomu nedařilo. Byl bych rád hrál co nejvíce tam i tady. Ale to nezáleží jen na mně." Hodnotí situaci v Třinci usměvavý útočník.

Kolotočový systém zápasů stojí ale mladého hokejistu spousty sil. Navíc neustále cestování a změna prostředí mu také příliš nepřidává. Podobně je tomu i tak u Martina Podešvy, který se jednou asistencí podílel v sobotu na porážce Sarezy Ostravy v dresu prostějovského klubu. „Martin toho má taky strašně moc. V osmi dnech hraje i šest zápasů. Má to opravdu nabité. Například v pátek proti Opavě jej trenér nestavěl na všechna oslabení, aby si i trochu odpočinul. Přece jen v tom Prostějově hraje více.

Přítomnost vsetínských střeleckých hvězd Hrňi s Podešvou znamená pro soupeřovu obranu stav největšího nebezpečí. Ale co když právě Podešva hraje v Prostějově? „ S Martinem si perfektně rozumíme. Víme, kde si oba najedeme na puk, aniž bychom se dívali po sobě. Když tady není, tak se nic nemění. Je tady Libor Haschka, Ondřej Holomek, David Varga se kterými tady již hraji dlouho a také si s nimi parádně rozumím. Taky jsem spolu dlouho hráli a rozumíme si. Určitě tady není žádný hráč, se kterým by mi nevyhovovalo hrát. Vždycky je to jen o domluvě a pak to sedí,“ domluvil s šibalským úsměvem a drobným strništěm ve tváři Hrňa a zmizel v juniorské kabině.