Mohli bychom mít vysoké ambice, věří Stantien junior

Zářivě bílá helma a číslo 30 na dresu. To byla poznávací znamení Simona Stantiena v přátelském utkání proti Valašskému Meziříčí. Jednadvacetiletý syn legendárního forvarda přišel do Vsetína na zkoušku. Přestože se při své vsetínské premiéře musel nejprve rozkoukat, v útoku s Ašerem a Kneblem dostal hodně prostoru a to i v přesilovkách a oslabeních. Kouči Hlobilovi se odvděčil rychlým napadáním a důraznou hrou do těla. „Na konci týdne se trenéři rozhodnou, jestli tu zůstanu, nebo ne,“ říká talentovaný útočník.

Simone, jak ses vlastně ocitl ve Vsetíně?
Táta si volal se sportovním manažerem Jaškinem, který řekl, že bych to mohl ve Vsetíně zkusit. Takže jsem tady od začátku do konce tohoto týdne. Podle toho, jak se předvedu v přípravných zápasech, se budou odvíjet další věci. Na konci týdne se trenéři rozhodnou, jestli tu zůstanu, nebo ne. Jestli budu posilou.

Takže teď sháníš angažmá?
Ano. Jsem v podstatě volný hráč. Na začátku přípravy jsem byl týden v prvoligovém Znojmě, ale tam jsem se neuchytil. Byl tam dost nabitý kádr. Tak doufám, že to vyjde tady ve Vsetíně.

Co říkáš na vsetínský mančaft?
Je začátek sezóny a navíc kluky ještě moc neznám. Slyšel jsem, že zápas proti Valašskému Meziříčí mělo být derby a že šlo o silného soupeře. Takže věřím, že by to nemuselo být tak hrozné. Během přípravy a hlavně během sezóny se tým určitě víc sehraje a půjde výkonnostně nahoru. Mohli bychom mít vysoké ambice.

Jak hodnotíš svůj výkon proti Valašskému Meziříčí?
Je těžké hodnotit sám sebe. Mohl bych se ukázat ještě líp. Ze začátku přípravy jsem ještě takový dřevěný a je třeba se do toho dostat. Ale nejhorší to snad nebylo.

Obvykle hráváš na levém křídle, tentokrát jsi nastoupil na centru. Navíc s novými spoluhráči. Byl to velký nezvyk?
Rozdíl je hlavně v kondici, protože centr hraje dopředu i dozadu, takže musí stíhat na obě dvě strany. Ale zvládnout se to dá, pokud člověk chce.

Co říká táta na to, že má ve Vsetíně pokračovatele?
Ani jsme se o tom spolu moc nebavili. Ale táta chtěl, abych to tu zkusil. Jestli se na mě přijde čas od času podívat, tak mi třeba pak řekne nějaké hodnocení…

Ty osobně bys byl spokojený ve druhé lize?
Teď by to pro mě bylo dobré, vyhrál bych se tu. Ale později bych chtěl určitě pokračovat výš. Minulou sezónu jsem dokončil v Ružinově, ale na začátku února jsem odehrál několik zápasů v extralize za Slovan Bratislava. Tu soutěž bych srovnal s českou první ligou, kterou jsem teď zkoušel ve Znojmě. Ale myslím si, že i druhá česká liga není špatná. Utkání s Valašským Meziříčím ukázalo, že tahle soutěž není na nízké úrovni.

Simone, jak se vlastně žije se jménem Stantien?
Většinou vždy, když někam přijdu, si mě dobírají. Všude na mě volají Bobo. Někdo si myslí, že je to jednoduché. Že prostě přijdu a mám jisté místo v sestavě. Ale já to tak nevidím. Myslím, že je to o to těžší, abych si obhájil, že opravdu mám proč tohle jméno nosit.

Cítíš se ve stínu otce?
Zatím jo. Kdybych dokázal něco velkého, že bych třeba vyhrál ligu, asi by se to srovnalo. Do té doby jsem ale stále jenom Romanův syn.