Vstupenky online
  80. narozeniny

Odchovanec Svoboda: Času moc není, ale Vsetín sleduji. Jsem tam doma!

Dominik Tobola • 19.01.2015

Vy nás tedy zásobujete, pane Karfík. I tahle věta ze známého filmu Jáchyme, hoď ho stroje by se dala použít v souvislosti se současnými a minulými léty a účastí vsetínských odchovanců v mládežnických reprezentačních výběrech. Jak již bylo několikrát zmíněno, letos poskytl zelenožlutý klub ze srdce Valašska celkem dva hráče ze své líhně. Vedle obránce Jana Ščotky je to brankář Miroslav Svoboda, který se letos v Torontu a Montrealu zaskvěl především v utkání o postup do play-off s Ruskem.

29. prosince, Air Canada Centre, čas 61:01 – David Pastrňák po úniku v prodloužení proti papírově slabšímu Dánsku zakončuje nechytatelně svůj blafák a dává všem fanouškům českého hokeje možnost udělat velké „uf“. Tímto gólem se česká reprezentace udržela v boji o postup do čtvrtfinále šampionátu. Mezi třemi tyčemi se ovšem nedaří jedničce českého výběru, libereckému Danu Vaněčkovi. Na řadu tak přichází změna. Do nejdůležitějšího zápasu s Ruskem se do branky staví vsetínský odchovanec Miroslav Svoboda, toho času brankář prvoligového Šumperku. „Mám rád, když je na mě tlak, takže když mi trenéři řekli, že budu chytat, velice jsem se těšil,“ vybavuje si chvilku oznámení o nominaci urostlý strážce svatyně.

Svoji úlohu společně s týmem zvládá na jedničku a český celek tak postupuje do čtvrtfinále, navíc na přijatelný tým našich bývalých federálních partnerů. „Bylo to v té chvíli super, věřili jsme si na ně, i když nás těsně před začátkem mistrovství porazili. Bohužel narazili jsme na velice soudržný a disciplinovaný mančaft, který spoléhal na propracovanost systému. K tomu se přidaly naše nevyužité šance a bylo to,“ shrnuje gólman pověstný svými častými výjezdy z brankoviště po přerušení hry. „Chtěli jsme medaili, je to velká škoda,“ dodává.

Na složení a týmovou chemii má malinko jiný názor než jeho mladší kolega z líhně vsetínského hokeje. „Nemyslím si, že jsme měli nějak špatný tým. To beru jak podle vztahů a party, tak samozřejmě hokejovosti. Z těch všech srazů a reprezentací, kde jsem se svým ročníkem 1995 byl, tak mi přišel tento tým nejlepší. Judy (Jan Ščotka – pozn. redakce) to může srovnat zase z jiného pohledu. Je o rok mladší, takže tady s těma staršíma byl poprvé. Ale tak je to všude: sto lidí, sto chutí,“ říká hokejista, jenž odmalička obdivuje um Romana Čechmánka.

Na klubové scéně si vytáhlý brankář vede velice dobře. Coby junior Třince již vyzkoušel prvoligové angažmá v mužské kategorii. Nejprve odchytal šest utkání za Havířov, nyní po Novém roce dostal šanci v podhůří Jeseníků. Jeho současným zaměstnavatelem je Šumperk. „Chytal jsem v sobotu první zápas v Litoměřicích a vyhrálo se 2:1 v prodloužení. A teď máme před sebou těžký dvojzápas. Oba dva s Jihlavou, přičemž jeden je dohrávka. Dá se říct, že je to takový trénink na play-off, do něhož se chceme dostat,“ upozorňuje muž s bílou maskou, kterou oplétá červenou barvou vyvedený znak třineckého klubu.

Se vsetínským Lapačem je Svoboda v kontaktu neustále. O výsledcích mužského výběru si udržuje dokonalý přehled. „Tak jasně že naše sleduju. Teď škoda, že prohráli doma s Přerovem a hlavně mě nemile překvapili v Karviné,“ shrnuje „Svobis“ poslední zápasy VHK. „Letos jsem byl i jednou mrknout, viděl jsem ten první zápas s Přerovem. Není moc času, navíc první liga má stejné hrací dny jako druhá. A co se týče kontaktu s klukama, narodil jsem se tu, takže tu mám hodně kamarádů, bavíme se stále. Prostě na Vsetíně jsem doma,“ uzavírá rozpravu sympatický brankář.

V klubu mám víc prostoru na vymýšlení, tvrdí Ščotka

Snem v podstatě každého hokejisty je NHL. Do té se ovšem přes mládežnické, dorostenecké a juniorské kategorie musí probojovat. Největším vrcholem před vstupem do mužského hokeje, který může mladý hráč zažít, je juniorský šampionát, jenž se koná každoročně na přelomu nového roku. Letos se této cti dostalo i vsetínskému odchovanci Janu Ščotkovi. Ten ještě v minulém ročníku bojoval se zelenožlutou juniorkou o záchranu. Nyní již válí především v mužském výběru Pardubic na poli nejvyšší tuzemské hokejové soutěže.

Před začátkem světového šampionátu odlétali čeští mladíci směr Toronto s vysokými ambicemi. Česká média společně označila Přerostův výběr jako horké kandidáty na medaile. „Cítili jsme ten tlak, ale brali jsme ho. Medaili jsme chtěli, ale někteří lidé si možná moc mysleli, že když uděláme na jednom mistrovství světa, navíc do 18 let, finále, že to pak půjde ráz na ráz samo. Ale tak to vůbec není, navíc dorostenecký a juniorský hokej je velmi rozdílný. Další věcí je to, že na šampionátu nebyly stejné ročníky jako loni ve Finsku,“ namítá vsetínský rodák.

Nebýt závěrečného vítězství nad ruskou sbornou, čeští mladíci by se ani nekvalifikovali do play-off. „Zahráli jsme dobře v podstatě jen jeden zápas. Ty ostatní jsme si prohráli nedisciplinovaností. Po všech směrech,“ shrnul ve zkratce účinkování sebe i svých spoluhráčů dnes již pardubický obránce.

A když přijde otázka na morálku v kabině a týmovost… „Ten tým nebyl nijak moc soudržný. Byly tam v kabině rozpory. Někteří starší hráči si až moc mysleli, že tomu tam můžou šéfovat. A to prostě tady nejde. Jasně, beru, že má někdo větší a někdo menší slovo. Ale nebudeme si tam hrát na mazáky a mladé. To je asi ten rozdíl, který rozhodoval tehdy ve Lapperrantě.“

Individuální výkony Honzy zůstaly podle jeho slov za očekáváním. Pokud nahlédneme do statistik, zjistíme, že šikovný zadák hraje s daleko větší pohodou na klubové scéně. Na té mezinárodní se mu zatím body vyhýbají. „Je to prostě tak, že hraju v klubu jinak než v reprezentaci. Ale je to hlavně tím, že mám takové pokyny od trenérů. Hrajeme tam trošku jiný systém, který je založen na jednoduchosti. V klubu mám daleko víc prostoru na svoje kličičky a vymýšlení,“ podotýká s úsměvem vždy dobře naladěný Honza.

Své rodné město taky nezanedbává. „Vsetín je můj hlavní stan, to přece víš,“ znovu se směje šikovný hokejista, který má v oblibě mnoho sportovních rebelů, mezi něž patří například extrémně talentovaný a již zesnulý severoirský fotbalista George Best. „Čas na pivo s Ondrou Slováčkem, Dalikem Zvonkem, tebou a dalšími se musí hledat neustále. Co se týče sledování áčka VHK, tak to taky nezanedbávám. Rodiče s dědou chodí pravidelně a navíc čumím furt do internetů, takže zdrojů mám požehnaně,“ zakončuje asi hodinové povídání sympaťák mající trvalé bydliště na Jasénce.

FOTO: Pavel Mazač, hcpce.cz

×
Dnes v 17:30 | Muži
VHK ROBE Vsetín
HC Slavia Praha