"Bod jsme získat mohli," tvrdí Ivan

P r a h a - Doma proti Třinci se Valachům regulérní gól vstřelit nepodařilo, na ledě Sparty už úspěšní byli, ale už podeváté v této sezoně pouze jednou, a to zásluhou Marka Ivana. Navrátilec do sestavy hostů vykřesal svou trefou v 58. minutě malou jiskru naděje na vyrovnání. Nikdo z jeho spoluhráčů jej však nenapodobil, a tak i tentokrát vyšel Vsetín bodově naprázdno.

"Prvního gólu je velká škoda, protože to byla naše chyba, když obránce nechal brankáře samotného v situaci, kdy nevěděl, kde má puk. Sparťané pak mohli klidně dorážet. Tenhle gól rozhodl. Jinak jsme mohli remizovat a získat alespoň jeden bod, což by bylo dobré," pozastavuje se důrazný útočník u momentu, který byl podle něj klíčový. "Z obou stran to ale nebylo ono," dodává.

Sparta sice téměř celý zápas vedla, ale výsledek byl stále relativně otevřený. V závěru mohli Vsetínští pomýšlet dokonce na vyrovnání, ale skvělý domácí brankář Schwarz za svá záda propustil pouze Ivanův gól. "Našim obráncům se konečně podařilo dobře uzavřít modrou čáru, dvakrát vystřelili na branku, odkud se mi puk šťastně odrazil přímo na hokejku. Z Třince vím, že Schwarz chytá v opačném gardu, tak jsem si ho položil a vystřelil nad vyrážečku k tyči," popsal svou trefu.

Při rozboru sparťanské hry a přípravě taktiky možná řeší v posledních zápasech soupeřovi trenéři dilema, zda se více soustředit na pokrytí pražských útočníků, kteří jsou stále na čelních příčkách kanadského bodování, nebo jak vyzrát na pevnou obranu, na niž nyní trenéři Sparty sázejí. "Nad tím jsme moc nepřemýšleli, protože nejsme v situaci, kdy si tohle můžeme dovolit. Pro nás je důležité, abychom získávali body jak doma tak venku. Musíme hrát na 0:0, jedině tím můžeme bodovat. Kdybychom nám šlo hrát velký hokej, tak dávno nemáme pouhé tři body."

Tuto sezonu to bylo pro Marka Ivana teprve sedmé utkání. Proti Litvínovu zkoušel s nedoléčeným zápěstním zraněním na pár chvil naskočit, zápas s Třincem vynechal a naplno nastoupil až na Spartě. "Po dvou týdnech jsem byl včera poprvé na ledě. Zápěstí mě sice po celý zápas šíleně bolelo, ale nedá se nic dělat, protože chci hrát a Vsetínu pomoct. Je velmi těžké, když člověk není čtrnáct dnů na ledě, a pak po jednom tréninku jede hned na Spartu. Jsem strašně unavený. Doufám, že se mi to brzy vyléčí úplně, abych mohl předvádět nějaké výkony," říká s vírou v lepší zítřky šestadvacetiletý útočník.