Brankář Petr Hromada: Vůbec nám to nesedlo

Do branky přišel v 27. minutě, ovšem porážce už nezabránil. Petr Hromada sice předvedl několik bravurních zákroků, ale jeho spoluhráči předtím nevyužili sérii přesilových her. Na rozdíl od soupeře z Valašského Meziříčí, který dvakrát početní výhodu zužitkoval a zvládnutou taktikou dovedl další derby k vítězství. „Po zásluze jsme byli potrestáni,“ hlesl po nedělním utkání zklamaný gólman.

Jaké slovo vystihuje náladu v kabině po takovém zápase?
Těžko ji popsat. Nevím. Snad bezmoc.

Výsledek derby se začal rodit už v první třetině, kdy jste nevyužili sérii přesilových her. Souhlasíš?
Měli jsme možnost dat zápasu úplně jiný směr. Byli jsme ale nervózní, možná přemotivovaní, zkrátka nám to vůbec nesedlo. Věřím, že kdybychom dali první gól my, nastartujeme se k obvyklému výkonu a utkání zvládneme. Nevyužili jsme ale přesilovky, které nám vůbec nešly, a po zásluze jsme byli potrestáni.

Měly nevyužité přesilovky vliv na psychiku? Z tribuny se zdálo, že je mužstvo pod dekou.
Pod strašnou. Nás to srazilo a Valmez naopak posadilo na koně. Prakticky nic jsme v přesilovce neukázali. Soupeřův gólman se rozchytal a my byli už v křeči, z níž jsme se dostali jen na chvíli za stavu 2:4.

Ano, Bobři třemi brankami na začátku druhé dvacetiminutovky odskočili už na 4:0. Co se stalo špatně?
Špatně se mi takové utkání hodnotí. Neměli jsem tu sílu, jako vždycky doma. Dnes nás přišli podpořit diváci, udělali výbornou atmosféru a my toho nevyužili. Asi všechno. Rozhodují přesilovky, které jsme bohužel na rozdíl od soupeře nezužitkovali.

S kolegou Lukášem Plškem jste domluveni, že se během utkání nebudete střídat. Co vás přimělo tuhle domluvu za stavu 0:4 zrušit?
To byla domluva spíš mezi námi. Hodně spolu komunikujeme, ale hlavní slovo má trenér a ten vždy rozhoduje. Chtěl dát mužstvu nový impulz, což se částečně povedlo, když jsme snížili stav na 2:4. Já dostal pokyn, ať jdu do brány. Chtěl jsem klukům pomoct.

S jakými pocity jsi do branky v 27. minutě šel?
Měl jsem čistou hlavu a s tou se vždycky chytá líp. Potřeboval jsem se akorát co nejdříve zahřát na provozní teplotu a srovnat se do nějakého zápasového režimu. Potom jsem už vnímal jen puk. V hokeji stav 0:4 nic neznamená. Sám jsi mohl vidět, že jsme snížili a soupeř už si nebyl tak jistý. Kdyby se nám podařilo dát gól na 3:4 do konce druhé třetiny, věřil bych, že ve třetí části vyrovnáme. Ale to je to kdyby…

Co o přestávce před třetí třetinou proběhlo v kabině? Cítili jste ještě šanci alespoň vyrovnat?
Ano, cítili. Dvacet minut je v hokeji strašně dlouhá doba a dva góly neznamenají vůbec nic. Místo toho jsme ale inkasovali a bylo po nadějích. Soupeř si už náskok pohlídal.

Trenér Jenáček po předchozím derby ve Valašském Meziříčí poznamenal, že někteří hráči Bobrů hráli nefér. Jak to vypadalo tentokrát?
To se musíš zeptat spíš hráčů v poli. Nastanou situace, které rozhodčí ani divák v hledišti nevidí, ale o to víc bolí. Já se do kontaktu nebo nějakého střetu moc nedostanu, tak nevím. Ale na některé hráče mám svůj názor a nechápu chování některých, spíše starších, hráčů. Asi to patří k jejich taktice.

V závěru zápasu byla na ledě k vidění a slyšení řada poštuchování, slovních přestřelek a rvaček. Z čeho to všechno pramenilo?
Je to derby. Emoce pracují, částečně taky možná frustrace. Patří to k hokeji.

Bude těžké se nyní motivovat na středeční duel v Novém Jičíně?
Já myslím, že máme o motivaci postaráno. Hrajeme pořád o body, které potřebujeme, abychom se dostali do první čtyřky a začínali play-off doma. Ale jednoduché to nebude. V Novém Jičíně se hraje těžko, tento tým už hodně favoritů překvapil. Čeká nás spousta práce.