Jenáček: Horším mančaftem jsme nebyli, ale takový je hokej

Kvalita první pětky Valašského Meziříčí, branky v oslabení, ale také nevybíravé způsoby některých soupeřových hráčů. To byly podle vsetínského asistenta Luboše Jenáčka hlavní aspekty porážky zelenožlutých v sobotním valašském derby. „Kluci bojovali do roztrhání těla až do samotného konce a věřím, že to fanoušci ocenili,“ pochválil Jenáček své svěřence, kteří se na meziříčském ledě prezentovali skvělým výkonem, byť na body nakonec nedosáhli.

Co jste řekli hráčům v kabině po takovém zápase?
Že je to škoda. Myslím, že jsme horším mančaftem nebyli. Utkání rozhodlo pár momentů ve druhé třetině, kdy jsme nebyli dostatečně důslední proti jejich první pětce s Ovšákem a Ambruzem. Ti dva dávají za Bobry spoustu gólů, tvoří snad devadesát procent jejich produktivity. Tak, jak přistupujeme proti výborným hráčům Prostějova, Havířova a Karviné, tak musíme důsledně a s maximální obezřetností přistupovat i tady k těmto hráčům. Když tam trošičku něco podceníme a ten krok neuděláme v pravý čas, dokáží to okamžitě využít. V podstatě dali pět gólů ze šesti.

Zároveň jste však inkasovali po chybách, které vaši hráči se svými zkušenostmi obvykle nedělají…
Samozřejmě by se to nemělo stávat. Když ale člověk sleduje kvalitnější soutěže jako je extraliga, KHL nebo NHL, vidí, že se takové chyby stanou i lepším hráčům. Jde o to, aby se chyby co nejméně opakovaly a hráči, kterých se to týká, si z toho vzali nějaké ponaučení. Je na to jediný lék: být důsledný a situaci v daný moment opravdu nepodcenit. Když se to totiž stane, někde chybí krok a soupeř dokáže realizovat zakončení. Ve spoustě utkání jsme byli vzadu téměř stoprocentní. Dneska jsme měli slabší chvilku. Je to hokej, stává se to a dělají to i lepší hráči. To není omluva, ale konstatování. Takový je hokej.

Další důležité branky přidali Bobři v přesilovkách, ve kterých vás dokonale vyšachovali. Dalo se tam něco dělat jinak?
Jak jsem řekl, Valmez má tu jednu pětku poskládanou výborně. Stěžejní roli v ní hrají extraligou ošlehaný Martin Ambruz, Přemysl Vašut a Milan Ovšák, který dělá víc bodů, než leckterý útočník. Tvrdím, že rozdíl mezi průměrným a výborným hráčem v kterékoliv soutěži se pozná právě na přesilovce. V situaci pět na pět se kolikrát dají přednosti nadprůměrných hráčů eliminovat, ale při přesilovce mají prostor a čas a svoji kvalitu prokáží. Když chce člověk k těmto hráčům rychle přistupovat, jsou natolik kvalitní, že si dokáží kotouč pokrýt, takže první atak přečkají. Když je pak člověk zavřený v pásmu čtyřicet vteřin, nemá už síly a je nucen hrát pozičně. Oni si však v rotaci a pohybu vždycky nějakou příležitost vytvoří. Buď tvrdě vystřelí od modré, nebo si puk posunou tak, že si ho dají rychle dolů k bráně a vytvoří si šanci kolem brankoviště. Snažíme se, aby vždy střílel nejhůře postavený hráč, ale někdy se to prostě nestihne.

Na začátku třetí části jste sice prohrávali 5:3, ale čišelo z vás odhodlání vyrovnat. Dost vás ovšem přibrzdila šestá branka domácích, že?
Když jsme dali branku na 5:3, byli jsme nabuzení se zápasem ještě něco udělat. Tým letos má sílu na to, aby dokázal v poslední třetině zápas srovnat nebo úplně obrátit. Věřili jsme si, navíc jsme na začátku třetí části měli výhodu přesilové hry. Kdyby se nám podařilo ji zužitkovat a vstřelit gól na 5:4, zápas by mohl dopadnout úplně jinak. Bohužel se stal pravý opak. Udělali jsme faul, šli do čtyřech a opakovalo se otřepané „nedáš – dostaneš“. Soupeř přesilovku využil a dal šestý gól. A prohrávat venku o tři branky? To je prostě těžké. Kluci však bojovali do roztrhání těla až do samotného konce a věřím, že to fanoušci ocenili. My se snažíme hrát hokej k tomu také používáme hokejku, což se o spoustě hráčů Valmezu říct nedá. Drží, pak hákují, pak ještě seknou a hrozně se diví, že jsou vyloučeni. Rozhodčí něco zapískal, ale spousta faulů tam odpískaných nebyla.

Buďme konkrétní, bavíme se třeba o Martinu Ambruzovi.
Bylo jich víc, ne jenom Bambus. On to umí navíc udělat tak, že to sudí ani nevidí. Ví, kde hlavní rozhodčí stojí a tak jde na hráče ze strany. Jirkovi Hešovi skoro zlomil ruku, to byla sekyra, jak se říká, na kriminál. Úplně mimo hru. My chceme hrát hokej a asi i proto hrajeme dobré zápasy s mančafty, které mají stejnou ambici. Nemám nic proti tvrdosti. Ostatně myslím, že přitvrdit umíme a máme na to i hráče. Ale hra do těla a fauly holí jsou něco úplně jiného. V dorostu i juniorce se tohle tvrdě píská. Jakýkoliv náznak hákování, seknutí - byť do hole - to všechno znamená dvě minuty. Ve 2. lize dostane hráč čtyři sekyry a až tu pátou rozhodčí zapíská. A to ještě možná. Myslím, že jsme nabruslenější mančaft, v globále i techničtější a hokejovější, ale Valmez to eliminoval tou svojí destrukcí, polofauly a fauly. Podobné to bylo v předchozím zápase u nás. Příště se na tohoto soupeře připravíme jinak, asi nebudeme věřit jenom hokejovým zbraním. Budeme muset vytasit i jiné. Chceme poslední derby základní části na domácím ledě vyhrát pro naše fanoušky.

Neměl jste v závěru obavy, že se utkání zvrhne v nějakou hromadnou bitku, případně něco, co by vás mohlo mrzet vhledem k dalším zápasům?
Jak se to začne mastit, člověk s tím nic nenadělá. Bylo to asi oboustranné. Emoce k tomu patří. Z hromadné bitky jsem ale strach neměl. Spíš jsem se obával, aby se nestalo to, že někdo dostane sekyru a bude mít zlomenou ruku nebo zápěstí, případně že si nenajede tak, že si přetrhne vazy v koleně. V takovém případě je potom hráč půl roku mimo. Naštěstí nikdo není zraněný tak, aby nemohl nastoupit do dalšího utkání.

Myslíte, že se sobotní derby promítne nějak na psychiku hráčů?
Je důležité každou prohru přetočit na svoji stranu a znovu to vrátit na vítěznou vlnu. O nic jiného nejde. Porážky k tomu patří a my nemáme zase takový mančaft, abychom udělali takovou sérii jako Havířov, který třináctkrát v řadě neprohrál. To je nesmysl. Ale pokud by byla vítězství k porážkám v pozitivním poměru, bylo by to fajn a vyneslo by nám to vytoužené čtvrté místo po základní části. Soutěž je vyrovnaná a my se musíme soustředit na to, abychom zvládali zápasy s těmi v uvozovkách slabšími týmy. Nikdo tady totiž není jednoznačně slabší jako byl loni Uničov. Dokládá to třeba minulé kolo, kdy všechny tabulkově lepší týmy prohrály. Byly to velmi překvapivé výsledky, ale jenom podtrhly fakt, že je soutěž vyrovnaná a každé vítězství má svoji cenu. Žádný zápas se nedá podcenit. My to máme postavené na bojovnosti, bruslení a dobré obranné hře. Na tom musíme i nadále stavět a jít dál. Poučit se z derby a zvládnout následující domácí utkání s Uherským Hradištěm.

Dnes proti vám nastoupil vsetínský odchovanec Marek Knebl, který po ukončení angažmá v Uherském Hradišti zamířil právě k Bobrům. V rozhovoru pro webové stránky klubu řekl, že je ve Valmezu i proto, že se mu ze Vsetína nikdo neozval. Je to tak? Neměli jste o něj zájem?
Marek byl podle mých informací z Uherského Hradiště odejit. Do hloubky jsme se o něm nebavili, ale myslím si, že z naší strany by zájem nebyl. Marek měl ve Vsetíně šancí dost. Tuším, že tam byl nějaký kontakt přes kluky ještě v letní přípravě, ale on nejevil zájem. Neustále hraje postavu ukřivděného, že mu tady trenéři křivdí. Když hrál v Uherském Hradišti a byl si ve Vsetíně pro lístky, měl výlevy o tom, že se tady nic nezměnilo a že je tu pořád stejný bordel. Pokud má takový přístup a názor, já mu ho neberu. Ať ho má, ale někde jinde a ne u nás. Navíc typově má určité přednosti jako je zakončení, ale jinak není týmovým hráčem a bojovníkem. Do hokeje, jaký chceme hrát, by nepasoval. Podle mě tam dneska máme lepší kluky.