Musíme uhrát šest bodů, ví Daniel Vaněk
Dva smolné zápasy mají za sebou hokejisté VHK Vsetín. Nejprve podlehli v prodloužení Břeclavi, poté nešťastně ztratili duel s Orlovou. Přesto Valaši věří, že ztracené body získají zpět. „Zrovna jsme si v kabině říkali, že zápas v Uničově a pak doma s Prostějovem pro nás musí představovat šest bodů,“ řekl odhodlaně útočník Daniel Vaněk, který byl jedním z těch, kteří ve středu zahodili několik slibných šancí. „V sobotu se zaměříme na defenzívu,“ plánoval.
Středeční utkání hodně poznamenaly dvě rychlé branky Orlové zkraje zápasu. Nakolik vám to překazilo taktické plány?
Paradoxně jsme si v kabině před zápasem řekli, že musíme dobře začít, abychom měli utkání pod kontrolou. Trenér nás na sílu soupeře upozorňoval. Bohužel jsme inkasovali dva laciné góly, které nás dostaly pod deku. Než jsme se z ní dostali, bylo po první třetině. Nakopli jsme se až na začátku první části a začali hrát teprve ve druhé dvacetiminutovce.
Přesto jste si vypracovali řadu šancí, utkání jste mohli klidně vyhrát 6:5 nebo 7:6. Čím to, že vám tak zvlhl střelecký prach?
Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jde teď asi o období, kdy to tam nepadá. Znáš to. Je to tak, že do puku někdy plácneš a spadne ti tam všechno a někdy je to naopak. Já věřím, že se to zlepší. Musíme se víc tlačit do branky, ale ono to přijde. Věřím v to.
Kromě vsetínských střelců neměl ve středu svůj den ani rozhodčí, který ti vyměřil 2+2 minuty za kontakt s orlovským Prokopem. O co šlo?
Tu situaci si vybavuji. Prokopa jsem dohrál a bruslil dál, chtěl jsem pokračovat ve hře. Prokop si do mě ale najel, sklonil se a chtěl mě atakovat. Přišlo mi, jakoby trefil moji hokejku a najednou jsem jej spatřil, jak teatrálně padá. Myslel jsem, že sudí spíš pískne filmování. Byl to zvláštní faul.
Jak jsi ty čtyři minuty na trestné lavici prožíval?
Bylo pět minut do konce druhé třetiny a věděl jsem, že když dostaneme góla, bude to hodně špatné. Naštěstí pak šel soupeř taky do čtyř, došlo tam k sérii vyloučení, protože se hra trochu vyhrotila. Věřil jsem, že to pak kluci už ubrání.
Od nedávného zranění dásně nastupuješ s košíkem. Zvykl sis na něj?
Pravda je, že jsem si na ten košík dost zvykl a dohraji s ním zbytek sezóny.
Cítíš se s ním bezpečněji?
Přesně tak. Nemám vůbec problém. Nechtěl bych si totiž zase odbýt tři hodiny na operačním sále s operací dásní. Košík už do konce sezóny nesundám.
Asi si také víc dovolíš v osobních soubojích, je to tak?
Tak se to dá taky říct. S košíkem se prostě cítím dobře, bezpečně a rozhodně s ním dohraji tuto sezónu. Uvidíme, co s tou příští (směje se).
Další zápas sehrajete v sobotu v Uničově. Souhlasíš, že musí jít o povinné body?
Zrovna jsme si v kabině říkali, že zápas v Uničově a pak doma s Prostějovem pro nás musí představovat šest bodů. Zaměříme se na defenzívu, nesmíme tolik inkasovat. Věřím, že těch šest bodů uhrajeme a před těžkými duely s Hodonínem a Valašským Meziříčím se dostaneme trošku do laufu. Uděláme pro to všechno.
Zaregistroval jsi, že Uničov opustil dirigent jejich přesilovek Petr Pavlas?
Určitě. Uničov je tím o polovinu slabší. Věřím, že z naší strany nedojde k nějakému podcenění. To ale snad přijít nemůže, protože hrajeme o body. Nejsme v rozpoložení, které by nám dovolovalo jet do Uničova na výlet. Budeme tam hrát na krev, musíme vyhrát. Jestliže jim Pavlas odešel, o padesát procent jim klesla efektivita v přesilovkách. To by mohla být naše výhoda.