Tým ukázal velkou sílu a odhodlání, myslí si Radim Kucharczyk

Kdo si nechal ujít středeční souboj s Karlovými Vary, musí nyní litovat. Lapač zažil velké znovuzrození vsetínských hokejistů, kteří dokázali proti favorizovanému soupeři smazat dvoubrankovou ztrátu a v prodloužení rozhodli o své druhé výhře v sezoně. O vítěznou branku se postaral Radim Kucharczyk, který v prodloužení překonal gólmana hostů, čímž korunoval svůj skvělý výkon v celém průběhu duelu. "Sjel jsem si za obránce a Radim Ostrčil mi poslal nádhernou žabičku. Ikdyž už byl špatný led, tak mi to krásně přistálo na holi. Mířil jsem mezi nohy a spadlo to tam," popsal tento moment zkušený útočník, který má na svém kontě už tři kanadské body.

Povedl se vám skvělý obrat, jaké jsou nyní pocity po vítězství?
Všichni jsme s výhrou velmi spokojeni. Karlovy Vary patří k největším favoritům ligy, takže je to určitě veký úspěch. Soupeř hrál od začátku velmi aktivně, napadal a postupně se dostal do vedení 2:0. Dokázat se vzchopit a otočit utkání za tohoto stavu, to už není jenom tak. Tým ukázal velkou sílu a odhodlání. 

Z prvních dvou duelů pět bodů – vstup se tedy vydařil. Kdyby vám to někdo řekl před startem sezony, byli byste spokojeni?
Na Ústí jsme si věřili. To nebudu říkat, že ne. Výhra za 3 body nás hodně povzbudila. S Karlovými Vary už to byl úplně jiný zápas a dva body bychom brali všemi deseti. Chtěli jsme alespoň remízu a získat bod, a že to vyšlo takhle, za to jsme jedině rádi. Chceme na Lapači vytvořit nedobytnou tvrz. I proti soupeřům typu České Budějovice, Kladno, Karlovy Vary můžeme vyhrávat, pokud podáme stoprocentní výkon. 

Byly Karlovy Vary jiným soupeřem, než v prvním kole Ústí?
Rozhodně ano. Vary daleko více bruslily, proto jsme měli méně času na rozehrávku, museli jsme hrát rychleji. Soupeř velmi dobře a aktivně napadal, což naopak Ústí bylo zalezlé na modré čáře. V tom byl asi hlavní rozdíl. 

Start do utkání se však příliš nepovedl. Co vás v úvodu překvapilo?
Vstup se nepodařil, protože soupeř dokázal přečíst naši hru, takže dostat se do jejich obranného pásma bylo velmi složité. Dlouho nás tlačili, ale postupně jsme zjistili, jak hrát a ve druhé třetině už to bylo vyrovnané. Něco řekli o přestávce také trenéři, změnili jsme hru a už to vypadalo líp. 

Takže o přestávce přišel nějaký proslov ze strany trenérů?
Snažili jsme se dívat na ten vývoj pozitivně, povzbudit se, také jsme si ujasnili některé herní situace. Řekli jsme si, že nám naše plány příliš nefungují, takže logicky přišla i změna taktiky. Pak jsme sice dostali nešťastný druhý gól, kdy jsem to trochu tečoval i já, ale pak jsme se dokázali zvednout a začal velký obrat. 

Který okamžik vás nejvíce probudil?
Určitě byl hodně důležitý gól Tomáše Vávry, který krásně „vykoupal“ gólmana. Janys (Martin Janáček - pozn. redakce) mu to tam pěkně přihrál přímo na hůl a Tomáš to udělal fantasticky. Když je to o dva góly, tak se hraje složitě, ale jakmile jsme se dostali do kontaktu, tak už jsme si začali více věřit. Odhodlání vyrovnat nám rozhodně nechybělo. 

Na konci druhé třetiny měli hosté výrazný tlak, a pak najednou přišlo překvapivé vyrovnání…
Karlovy Vary se zase snažily odskočit na rozdíl dvou gólů, měly dvě přesilovky, které bych označil za zvláštně odpískané. Několikrát jsme v oslabení se štěstím ustáli jejich velké šance. Dundy (Filip Dundáček – pozn. redakce) pak vyjel z obrany do útoku a prostřelil to tak, že jsme ten puk všichni tlačili očima, aby skončil v brance. I takový gól ale platí. Od srovnání na 2:2 už jsme ve hře vládli. 

V důležitých chvílích vás podržel i Luboš Horčička. Je důležité mít za zády kvalitní oporu v brance?
Dobře se s Lubošem známe, takže vím, že je to opravdu dobrý gólman. Jeho role v týmu je jasná. Přišel na Vsetín, aby byl velkou oporou. Zatím to vychází na jedničku. 

S čím jste šli do té třetiny? Za stavu 2:2 bylo jasné, že jeden gól pravděpodobně rozhodne…
Rozhodně jsme nechtěli bránit, naopak jsme si řekli, že bychom chtěli vyhrát za tři body, když už se nám podařilo srovnat. I ty dva body jsou však celkově super. Kdybychom se úplně zatáhli, tak je to pro nás sebevražda. Soupeř by tlačil, a nakonec by branku určitě vstřelil. 

Hráli jste fyzický hokej, snažili jste se napadat, poctivě přebírat hráče. Nebáli jste, že vám v závěru dojdou síly?
Rozhodně ne, máme za sebou těžkou letní přípravu, takže natrénováno máme dobře. Naopak si myslím, že v závěru jsme měli o něco více sil my. V prodloužení už je to pak vabank. Že to spadlo zrovna mně, to je pěkné, ale tady už rozhoduje jedna větší chyba a tu naštěstí udělali oni. 

Jak byste popsal vítěznou branku? Kdy jste věděl, že to zariskujete a vydáte se do dopředu?
Hrozně důležitá byla hned rozehrávka. Přihrál jsem puk Ondrovi Slováčkovi za branku a on to udělal velmi šikovně, vyjel si s pukem dopředu, natáhl na sebe hráče a Gošovi (Radimu Ostrčilovi – pozn. redakce) to dal na modrou čáru. Hráč, který mě měl hlídat, se najednou soustředil více na puk a nechal mi tam volný prostor. Sjel jsem si za něj a Goša mi přihrál nádhernou žabičkou. Ikdyž už byl špatný led, tak mi to krásně přistálo na holi. Mířil jsem mezi nohy a spadlo to tam. 

Nyní Vás čeká první venkovní duel na Kladně, a pak domácí souboj s Přerovem. Jaké jsou plány?
Aha, takže už brzy derby (směje se). Přerov známe, takže víme, co od nich očekávat. Na Kladně to pro nás bude trochu krok do neznáma. Jejich zápasy jsme neviděli, máme to daleko, takže se podíváme na nějaká videa a trenéři určí taktiku. 

Je to pro vás nová motivace v pestré hokejové kariéře? Naplňuje vás tato soutěž více, než loňská druhá liga?
V Olomouci jsme hrál 1. ligu sedm let, ale se Vsetínem je to zase něco úplně jiného. Chceme jít postupně nahoru, zlepšovat se. Perspektiva tady je. Co bude tento rok, příští rok, to se nikdy nedá dopředu odhadnout. Může se stát, že budeme hodně vysoko už letos, ale třeba se nám výraznější úspěch podaří až později. 

Zatím je to dobré. Dva zápasy, dvě výhry, ale sezona je teprve na začátku. Určitě je na místě krotit předčasné sebevědomí…
Do všech zápasů jdeme s pokorou, trenéři nás krotí a hned po vítězném zápase nám výrazně promluví do duše, takže rozhodně nehrozí, že bychom měli nosy nahoře.