Vaněk: Trenér nám dal najevo, že takhle by to nešlo

Když dal ve druhé minutě gól na 1:0, vypadalo to, že i podruhé v sezóně bude hrát Vsetín s Orlovou více než vyrovnanou partii. Na úvodní branku Daniela Vaňka však hokejisté v zelenožlutých dresech dokázali navázat už jen jednou. A navzdory mnoha početním výhodám z duelu body nevydolovali. „Zítra potrénujeme a ve středu musíme být jiný mančaft než ten, který dnes hrál s Orlovou,“ sypal popel na hlavu svoji i spoluhráčů střelec první vsetínské branky.

Danieli, souhlasíš, že dnešní zápas rozhodly nevyužité přesilovky?
Přesilovky jsme hráli hodně bídně. Prostě se nám nedařilo. Nebudeme se schovávat za nějaké prázdné fráze, že nám chybělo štěstíčko a tak dál. Výkonu chyběla bojovnost, nešli jsme vítězství naproti. Celkově se nám nedařilo a pak to na ledě vypadalo tak, jak to vypadalo.

Čím si vysvětluješ, že po solidní první třetině nastal ve vaší hře takový útlum?
To si nedovedeme vysvětlit nikdo. Bavili jsme se o tom v kabině. Ve druhé části jsme šli herně strašně dolů a třetí třetina už byla jenom taková křeč. Nedokážu si to vysvětlit, možná tam hrála roli ztráta koncentrace. Trošku bychom měli spadnout z hrušky a začít makat a bojovat.

Neukolébala vás trochu vedoucí branka na 1:0?
Možná nás trochu uklidnila. Brzy jsme vedli, stejně jako v předchozím vzájemném duelu v Orlové. Ale vypracovali jsme si i další šance, mohli jsme dát další tři góly a víceméně rozhodnout ještě v první třetině a hrát v klidu. Nevím. Jsme zkrátka někde na hrušce, myslíme si, že to půjde samo, ale ono to bez bojovnosti zkrátka nepůjde.

Jak lze být na hrušce v duelu s druhým mužstvem tabulky?
Nevím. Říkal nám to trenér a určitě to vidělo i víc lidí. Chybí nám pokora, bojovnost pro tým. Orlová hraje v pohodě a pokud se na ně nedotáhneme nasazením a bojovností, nemůžeme se druhému mančaftu tabulky rovnat.

Dokážeš si z takového zápasu vzít aspoň nějaké pozitivum?
Určitě. Prostě musíme spadnout z hrušky a do dalšího zápasu si to každý musí v hlavě dát do kupy. Ve středu proti Prostějovu musí na vsetínský led vyjet úplně jiný mančaft. Každý musí začít od sebe, uvědomit si, co je a není špatně a co pro to na ledě udělal. Je to pro nás facka, musíme se zvednout.

Za pozitivum se dá uznat i tvá branka na 1:0, kdy jsi střílel zápěstím přes clonícího Kubu Ašera. Bylo to nacvičené, nebo šlo o instinktivní záležitost?
Získali jsme puk a Kuba Ašer na mě začal volat, že je sám před bránou. Čekal jsem ho na volej, ale on tam stál vyloženě na teč. Říkal jsem si, že je to zbytečné, udělal jsem pár kroků a Kuba před gólmanem dobře zaclonil, čímž ho rozhodil. Měl jsem v úmyslu vystřelit nad rameno, nad lapačku, ale propadlo mu to nějak bokem.

V posledním období jste měli dost výraznou marodku. Jak jste na tom momentálně se silami?
Myslím si, že je to dobré, že jsme se s tím vyrovnali. Alespoň já osobně si myslím, že jsem během nemoci nic neztratil, potrénovali jsme dobře. Nemyslím si, že bychom měli nějaký handicap.

Jak snášíte zátěž tří zápasů během pěti dní?
Teď bude důležitá regenerace. Dobře pojíst, dát si výběh, strečink. Bude třeba i odpočinek. Každý si musí uvědomit, co potřebuje a ve středu by síly měly být. Bude to o psychice. Abychom bojovali jako mančaft.

Bude středeční zápas jiný než ten dnešní?
Já v to pevně doufám! Myslím, že určitě bude jiný. Trenér nám dal najevo, že takhle to prostě nejde. Každý si musí sáhnout do svědomí. Zítra potrénujeme a ve středu musíme být jiný mančaft než ten, který dnes hrál s Orlovou.