Trenér Jurík: Během týdne bychom se měli dát dohromady

Marodkou okleštěná sestava, nevyužitá dvojnásobná přesilovka a neproměněné trestné střílení. Ze strany Vsetína šlo v sobotu o hodně nešťastné utkání. Valaši přitom začali dobře, vstřelili úvodní gól a nebýt tří výše zmíněných faktorů, tři body by zůstaly na Lapači. Soupeř z Opavy tak v závěru mohl srovnat a v penaltách strhl druhý bod na svoji stranu. „Chtěli jsme zápas zvládnout bojovností, ale bohužel se nám to nepodařilo,“ říkal po utkání smutný trenér Jurík, jehož svěřence nyní čeká týdenní zápasový půst.

Trenére, v sobotním utkání proti Opavě to byla velká trápenka, souhlasíte?
Určitě. Nastoupili jsme ve slátané sestavě. K dlouhodobým marodům Vaňkovi a Černému se přidali Ašer s Pšejou a teď i Ondráček s Mokrejšem. Prvního trápí natažený sval na noze, druhý bere antibiotika. Museli jsme tak postavit Vaška Klabačku, který byl v pátek poprvé po čtrnácti dnech na tréninku. Měli jsme k dispozici jenom devět útočníků. Spíše než herně jsme chtěli zápas zvládnout bojovností, což se nám bohužel nepodařilo. Myslím, že utkání rozhodla naše neproměněná přesilovka pěti proti třem. Tam jsme měli dát gól.

Stejně jako v trestném střílení Josefa Štrauba.
Je pravda, že utkání by vypadalo asi jinak, když bychom si pojistili vedení na 2:0. Ale nájezdy jsou vždycky loterie. Tu dvojnásobnou přesilovku jsme hráli dlouho, v pátek na tréninku jsme ji nacvičovali a to, co jsme si řekli, pak v sobotu stejně nesehráli. Měli jsme v ní snad jen dvě střely, z toho jednu zblokovanou, a to je hrozně málo. Dneska se zápasy v rovnovážných stavech nerozhodují, určující jsou přesilovky. V nich jsme sice vstřelili jednu branku, ale ve dvojnásobné početní výhodě jsme mohli jít do vedení 2:0. Nakonec jsme byli rádi, že jsme ubránili opavskou přesilovku v závěru utkání a brali alespoň bod.

Lze si z takového zápasu vzít nějaké pozitivum?
Pozitivum… (přemýšlí) Myslím, že někteří kluci hráli na hranici svých možností. Když mužstvo není v plném počtu, postrádá sílu a trošku se trápí v koncovce. Dáváme si přednost, nejdeme do střelby. Tím se hráči ubíjí a pak nejsou schopni proměnit i to minimum šancí, které si vytvoří. V tom je největší problém.

Přesto jste proti Opavě zaznamenali více střel, než v utkání s Bobry.
Určitě jsme se tlačili víc do útoku, ale neřekl bych, že jsme nebezpečných střel měli nějak nápadně víc. Zase tolik jich bohužel nebylo. Tlačíme hráče do toho, že za nerozhodného stavu musí jít do koncovky, což předpokládá střelbu na bránu. A v sobotu bylo množství okamžiků, kdy jsme mohli vystřelit, ale zase jsme si dávali přednost. Dnes góly padají po dorážkách odražených puků. Na tom musíme zapracovat a tím se musíme zvednout. O tom to je.

Utkání nedohrál obránce Jozef Šimek, místo kterého jste do hry nasadili Libora Haschku. Co se stalo?
Nepozdával se nám Jozefův pohyb, takže jsme jej vystřídali. Chtěli jsme Liborem Haschkou přitvrdit v obraně. Proto jsme Jozefa stáhli.

Dalším obráncem, který zasáhl do zápasu, byla staronová tvář ve vsetínském dresu – Pavel Rajnoha. Počítáte s ním i do příštích zápasů?
Nevím o tom, že by byl Pavel vyřazený z kádru. Slyšel jsem, že se s klubem nedomluvil na smlouvě, ale teď nám sportovní manažer Jaškin řekl, že jej máme k dispozici. Takže jsme Rajku nasadili a myslím, že bude dál hrát za Vsetín.

V sobotním utkání působil místy dost nejistě…
Na to, že hrál první zápas, to nebylo nejhorší. My si od Pavla slibujeme, že vnese do obrany zkušenost. Když se podíváme na naše beky, jsou to skoro všechno mladí kluci ročníků 1988, 1989 nebo 1992. Obrana je hrozně mladá a když nám to v ní někdy hoří, potřebujeme ji vyztužit vyzrálostí, kterou Pavel představuje. Postupem času by ji tam měl vnést.

Další zápas sehrajete až v neděli v Novém Jičíně. Prospěje vám pauza k vyléčení marodů, nebo naopak vypadnete z tempa?
Určitě pauzu potřebujeme. Poslední čtyři zápasy jsme v podstatě odehráli na tři pětky. Myslím si, že chvilka odpočinku nám prospěje. Během týdne se dáme dohromady, potrénujeme a navíc bude určitě prostor pro nácvik situací, které zatím moc nezvládáme. Teď v tom rychlém sledu zápasů jsme se s novými metodami zatím jen seznamovali a teď bychom na ně měli upřít pozornost. Jak říkám, bude pro to prostor, takže věřím, že v Novém Jičíně bude mít naše hra hlavu a patu.