Vstupenky online

Jenáček: Dostali jsme políček. Musíme se vrátit ke své hře

Václav Trávníček • 20.10.2011

Bylo to jedno z těch utkání, ve kterých je všechno špatně. Nedaří se vám nic, na co sáhnete. Inkasujete jeden gól za druhým. A pak jedete domů s porážkou. Vsetínští hokejisté ve středu nezachytili úvod zápasu a v duelu se silným Přerovem padli 6:2. „Bez bránění, zarputilosti a důslednosti především v obranném pásmu to nepůjde,“ řekl po utkání vsetínský asistent Luboš Jenáček. „Nejsme mančaft, který by někoho přehrával venku na pět nebo šest gólů. Musíme hrát tak, jak jsme hráli v Karviné nebo Porubě,“ dodal a vyjmenoval několik pozitiv, která z vysoké porážky mohou vyplynout.

Jaké jsou po takovém utkání pocity trenérů?
Prohráli jsme, takže jsme naštvaní. Hlavně proto, že to nebylo po boji jako třeba v Havířově. Čekal jsem, že budeme klást mnohem větší odpor a že předvedeme větší nasazení a hokej na hranici svých možností. Pokud bychom takový výkon podali, neprohráli bychom rozdílem třídy.

Čím si vysvětlujete takový výbuch?
Měli jsme špatný vstup do utkání. Když od tak silného soupeře dostanete v první třetině tři góly, je to pak hodně těžké. My do toho vlaku za celý zápas ani nenastoupili. To, že se daly na konci dva góly, bylo spíše tím, že Přerov už nehrál tak zodpovědně. Na druhou stranu - sezóna je dlouhá a takový zápas jednou přijde i na mnohem lepší mančafty, než jsme my. Žádný strom neroste až do nebe. Možná je takový výsledek lepší, než kdybychom prohráli čtyřikrát po sobě o jeden gól. Takže by nám taková porážka mohla paradoxně pomoci. Nechci sahat klukům do svědomí, ale možná si někteří z nich po utkáních, kdy se jim dařilo, mysleli, že už to půjde samo. Ale bez bránění, zarputilosti a důslednosti především v obranném pásmu to nepůjde. To je jasné. Nejsme mančaft, který by někoho přehrával venku na pět nebo šest gólů. Musíme hrát tak, jak jsme hráli v Karviné nebo Porubě. Gólmanem počínaje a posledním útočníkem konče tam musí být maximální nasazení, bojovnost a zodpovědnost.

Očima Petra Okáče, brankáře Přerova:

„Kluci výborně plnili obrannou činnost. Na začátku toho na mě moc nešlo, ale potom jsem se dostal do zápasu a už ze mě spadla veškerá nervozita. Ve druhé třetině mi pomohl pěkný zákrok a hned to následující trestné střílení. V minulých zápasech jsme měli začátky takové trochu ospalé, ale tentokrát jsme do toho perfektně vletěli. Navíc nám pomohli naši fanoušci a skvělá atmosféra. Chtěl jsem zkusit vychytat čisté konto. Hráči Vsetína ale měli v závěru dost velký důraz před brankou a bohužel mi tam puk dvakrát propadl.“

Soupeři jste dali hodně prostoru, z čehož pramenila častá přečíslení, souhlasíte?
Propadali jsme strašným způsobem. Přerov dostal tolik prostoru, kolik jsme zatím nikomu nedali. Špatně až naivně jsme četli hru, ve středním i útočném pásmu jsme nesmyslně vystupovali. Jejich zkušení hráči dostali puk za nás a jezdili tam v přečíslení dva na jednoho, tři na jednoho. A z toho pramenily góly. Pro nás je to políček, abychom se vrátili zpátky na zem a k poctivému hokeji. Dnes to bylo jenom naivní propadání, které nešlo zastavit. Otočit výsledek 3:0? To se může povést jednou za sezónu.

Kdy se utkání definitivně zlomilo?
Za stavu 3:0 jsme měli možnost trestného střílení. Je to sice „kdyby“, ale kdyby Adam Rufer tu branku na 3:1 dal, třeba by nás to zvedlo. Ale ten zápas byl tak rozjetý, že to byla doslova jednočlenka. Přerov byl jasně lepší. Chtěli jsme hru roztáhnout na čtyři lajny, soupeře ubruslit, nicméně Přerov hrál tak zkušeně, že příště budeme muset hrát více zezadu a ze zabezpečené obrany. Na jednu stranu je to pro nás dobře, že si uvědomíme, s jakým stylem hokeje jsme uspěli. To po hráčích budeme vyžadovat. V týmu je taková konkurence, že pokud to někdo nebude schopen plnit, nahradí ho kluci ze čtvrté lajny. Paradoxně třeba Radek Holík nebo Dan Dědek tentokrát patřili k těm lepším hráčům. A bude jedině dobře, když budou na hráče v těch třech pětkách tlačit. Čas na ledě dostanou.

Příležitost udělat něco s výsledkem jste v utkání měli: trestné střílení, pětiminutová početní výhoda, přesilovka 5 na 3…
Určitě to není tak, že by kluci nechtěli. Hokej jsem hrál, takže vím, jak myšlenky v hlavě pracují. Opravdu stačí malé podcenění, kdy prováháš nějaké situace a zápas se nasměruje někam úplně jinam. Když toto od začátku podceníš a nejdeš do každého střídání nabuzený a naivně dostaneš dva tři góly, moc šancí otočit utkání nemáš. Když jsme hráli pětiminutovou přesilovku, hodně jsme kluky burcovali, aby zachovali klidnou hlavu, zdvojovali situace, pomohli si, ubojovali puky a pak si postavili vzorec, který chceme hrát. Bohužel jsme už byli v takové křeči, že nám puky odskakovaly, neposlouchaly nás. Když jsme si měli dát puk do hole, trefili jsme brusli. Byl to klasický zápas, ve kterém je všechno špatně. Zkrátka se to tak sešlo.

Očima Lubomíra Václavíčka, trenéra Přerova:

„S výsledkem jsme hodně spokojení a s převedenou hrou taky. Byla to perfektní náprava minulého zápasu v Opavě, tentokrát hráči podali hodně bojovný výkon. V první třetině jsme měli znovu dost šancí a na rozdíl od té Opavy jsme je dnes využívali. Šli jsme do brány mnohem důrazněji a to byl výsledek třech gólů v první třetině. Nechybělo nám také nasazení, díky kterému jsme si další dvě třetiny už pohlídali a chytl se i brankář Okáč, který musel zastoupit zraněného Tihláře.“

Za co byl vlastně vyloučen do konce utkání František Zúbek?
Fero měl slovní přestřelku s Honzou Krajíčkem, který hraje velmi dobře, nicméně hokejku na něj několikrát použil jinak, než k hraní puku. Fero dostal pár seker, které rozhodčí neviděl. Začal si to s Honzou slovně vyměňovat a zřejmě ho nechválil. Za to dostal od sudího desítku, protože tam prý padly silné výrazy. Ale tak zase hrajeme hokej, to je tvrdý sport a k ostřejšímu slovu tu nejdeš daleko. Fero na to reagoval tak, že něco řekl i rozhodčímu a ten ho poslal do šatny. Byla to frustrace. Fero je poctivý kluk, který těžce nesl, že se nám nedaří a nemůžeme se do toho dostat. Ale jak říkám, já tomu rozumím.

Myslíte, že tento zápas může mužstvu pomoci v motivaci na dalšího soupeře?
Věřím tomu. Uděláme maximum pro to, abychom uspěli jak ve Frýdku-Místku, tak v Uherském Hradišti. A že lidi pozveme na domácí derby s Valašským Meziříčím. Nic jiného nám ani nezbývá. Samozřejmě si k tomu své řekneme, zápas si rozebereme. V sobotu musíme podat daleko lepší výkon. V sezóně porážky přijdou, nejsme Barcelona nebo Real Madrid. Ale porážky by měly být k tomu, aby se mužstvo znovu nakoplo, nastartovalo. A ne k tomu, abychom pak prohráli pětkrát šestkrát za sebou. Myslím si, že mužstvo má kvalitu na to, abychom to ukočírovali a nedostali se do série proher jako loni. To nám snad nehrozí. Po téhle prohře se budeme snažit nastartovat další vítěznou sérii.

banner pod článkem