Musíme udělat maximum pro udržení extraligy, ví trenér SDO Miroslav Barus

Před nedávnem nastala změna na trenérském postu staršího dorostu, když u něj převzali kormidlo Lubomír Konečný s Miroslavem Barusem. „Pro kluky je to nová situace a pro nás taky,“ vyjádřil se druhý jmenovaný, který se mládežnickému hokeji věnuje již delší dobu. Během kariéry hráče stihl Barus vystřídat několik klubů, včetně pěti extraligových, a na kontě mu, jako vsetínskému odchovanci, nechybí ani dva tituly se žlutozelenými. „V průběhu sezóny se moc změn udělat nedá,“ přiznává s pokorou a věří, že se mu spolu s jeho kolegou podaří sezónu zvrátit.

Hráčskou kariéru jste ukončil v roce 2012, kam vedly vaše kroky dále?
Už když jsem hrál v sezóně 2011/2012 v Břeclavi, tak jsem trénoval v Kometě, kde jsem tedy jako trenér pokračoval i další sezónu. Pak jsme založili skupinu, která se věnovala individuálním tréninkům nebo tréninkům menších skupin. Byla to něco jako nadstavba pro hráče, kteří chtějí dělat ještě něco navíc a jezdit různě po turnajích. Jezdilo se i do zahraničí, například do Kanady, Švédska, Finska, Ruska. Tohle jsme zařizovali, nebo vlastně ještě stále zařizujeme.

Jak je to dlouho, co jste se stal trenérem vsetínského staršího dorostu a jak se vám s mužstvem pracuje?
Je to teprve asi jen deset dní, takže se pořád nějakým způsobem poznáváme. Pro kluky je to nová situace a pro nás taky.

Jak jste se vlastně v této roli ocitl?
Byl jsem u mladšího dorostu a u mládeže. Když bývalí trenéři, Jiří Weintritt s Honzou Dědkem, odstoupili tak to dostal na starost pan Konečný a mě oslovili, jestli bych nešel dělat asistenta.

Máte s panem Konečným vymyšlený nějaký plán do budoucna?
Já si myslím, že teď v průběhu sezóny se moc změn udělat nedá. Tým je tu takový, jaký je. Momentálně musíme klukům jenom zvedat sebevědomí, protože ty zápasy se prohrávají opravdu o gól o dva. Na trénincích je musíme připravit tak, aby byli koncentrovaní na zápasy a vyvarovali se zbytečných chyb, které nás právě dostávají dolů. Nyní musíme všichni udělat maximum pro udržení Extraligy. Jak na tréninku, tak zápasech. Je to na nás všech, všichni do toho musíme dát všechno.

Jakého herního stylu jste vy sám zastáncem?
U mě vede aktivní a dravý hokej.

Co vás na týmu zaujalo? Co byste mu naopak vytkl?
Co mě zaujalo? Určitě je tady pár hráčů, kteří mají před sebou nějakou hokejovou budoucnost. Je zajímavé jim pomoct, aby ten svůj talent nebo pracovitost nepromarnili, aby se prosadili dál, nezůstali ve starším dorostu a nakonec se dostali třeba do extraligových týmů nebo vsetínského áčka.

Co se týče druhého pohledu, v určitých momentech si chceme spíš více zahrát hokej, než hrát o nějaký výsledek. To musíme v hlavách těch kluků změnit. Na prvním místě je tým, ten je prvořadý a nejde o nějaké body, statistiky a jenom o to, jít si osobně zahrát a nepracovat pro tým. To jsou základní věci, které musíme v hlavách změnit.

V příštím zápase na vás čeká Olomouc, která je v tabulce nad vámi. Jak se budete na zápas připravovat? V minulých kolech jste favority hodně potrápili, vidíte nějaký vývoj ve hře týmu?
Připravujeme se úplně stejně, je jedno jestli je ten mančaft před námi nebo je první. Vždy se připravujeme s vizí, že chceme vyhrát. Olomouc jsem viděl hrát tady na Vsetíně, ale on je jiný pohled z tribuny a potom ze střídačky. A celkově každý zápas je jiný. Týká se to také skladby týmu, na začátku sezóny mohly být týmy v jiném složení. Například Kometa, se kterou jsme hráli v pátek, posunula určité hráče o kategorii výš, takže spíš v tomhle se od začátku sezóny něco změnilo.

Je něco, co byste chtěl vzkázat?
Mládežnický hokej je specifický. Je to o vytrvalosti rodičů, o tom, podřídit se hokeji, podřídit se dětem. Je to náročné časově, finančně a já jim jen přeju, aby se jim dařilo dělat práci s dětmi tak, aby je bavila, aby je naplňovala a byli spokojené jak děti, tak rodiče a děti jim dělaly jenom radost.