Mužstvo by mělo fungovat, říká nový trenér juniorů Josef Halouzka

V s e t í n – Navzdory přetrvávající absenci seniorského týmu se ve Vsetíně naplno rozjela letní příprava mládeže. Mladé naděje začaly s tréninkem poté, co byli jmenováni noví trenéři a jejich asistenti. Nejvýraznější změnu zaznamenal tým juniorů, ke kterému nastoupila nová tvář vsetínského hokeje – dlouholetý reprezentační kouč a shodou okolností i vsetínský rodák Josef Halouzka. „Soutěž bude dlouhá, těžká a složitá. Chceme na ni být připraveni. A samozřejmě skončit co nejlépe,“ říká odhodlaně nový lodivod mistrů republiky z let 2005 a 2007.

Pro vsetínské fanoušky jste novou tváří. Jak byste se jim představil?
S trénováním jsem začal v roce 1983. Kromě několika seniorských mužstev jsem trénoval extraligu mládeže: dorostence v Havířově, dorostence a juniory v Třinci a v Sareze Ostrava. Pět let jsem byl v reprezentaci u mládežnických nároďáků. A teď jsem zakotvil ve Vsetíně.

Jak proběhly vaše námluvy s valašským klubem?
Kontaktovali mě Alexej Jaškin se Standou Pavelcem. S tím jsem se znal ještě z působení v Třinci.

Váhal jste dlouho nad hozenou rukavicí?
Neváhal. Člověk si vždycky vezme nějaký čas na rozmyšlenou, ale u mě to tentokrát trvalo asi jenom dva dny. Se Vsetínem jsem se dohodl velice rychle.

Jak jste spokojený s dosavadním průběhem letní přípravy?
Je vidět, že kluci mají vytvořenou dobrou partu. Chtějí trénovat, snaží se. Spíše se teď ještě poznáváme. Jak oni mne, tak já je. Je nás totiž přes třicet. Letní příprava probíhá tak, jak všude jinde. Nemáme samozřejmě úplně nejlepší podmínky, protože se situace teprve vyvíjí, takže nemáme peníze na to, abychom si zaplatili třeba tělocvičnu nebo spinning. Děláme to, co můžeme. Teď nám přeje i počasí, takže s tím nemáme nějaké velké problémy. S asistentem Pavlem Augustou máme zkušenosti. Pavel jako dlouholetý aktivní hráč, já jako trenér, který koučuje pětadvacet let. Takže se přizpůsobíme podmínkám. Bereme situaci takovou, jaká je. Nemůžeme si vybírat.

Jak to vypadá v praxi?
Trénujeme na hale, v přírodě. Dnes jsme navíc měli k dispozici i ovál na fotbalovém stadionu.

Říkal jste, že máte v kádru zatím třicet hráčů. Kteří z nich tvoří osu?
Přišli k nám hráči z dorostu, vrátili se kluci, kteří byli na různých hostováních, například v Novém Jičíně. Zatím po mně ale nechtějte jména, z hlavy vám je neřeknu. Jak říkám – teprve se poznáváme.

Údajně dáváte hráčům hodně zabrat…
Nechci polemizovat o tom, jak se ve Vsetíně dřív trénovalo. Ale v Třinci i v Sareze jsme trénovali o hodně víc. Když říkám o hodně, myslím fakt o hodně (směje se) . Kluci na to asi nebyli tolik zvyklí. Budeme ještě přidávat, ale myslím si, že to pro tyto mladé hráče nebude problém. Zvládnou to. Soutěž bude dlouhá, těžká a složitá. Chceme na ni být připraveni.

Zvedáte tedy více činky?
Činkárnu míváme jednou týdně. Jinak cvičíme vlastní vahou nebo máme vaky naplněné vodou. Hráči spíš nebyli zvyklí na takovou tu odrazovou sílu. Běháme hodně přes překážky, skáčeme do schodů a snažíme se nohy posilovat co do rychlosti a dynamiky.

Takže něco jako legendární sovětská Sborná…
No, kdyby měli kluci takovou sílu v nohách a uměli tak bruslit jako Rusové, byl bych spokojený. A myslím, že oni také (směje se).

Sledoval jste loňské osudy juniorského Vsetína?
Ano. Sledoval jsem celou extraligu juniorů včetně Vsetína, aniž bych věděl, že zde budu letos pracovat. Věděl jsem, že kluci skončili na posledním postupovém místě do play off. Potom porazili první mužstvo tabulky – Zlín. Nějakou dobu jsem pak na sledování Vsetína neměl čas, takže jsem se na výsledky podíval až později. A překvapilo mne, že Vsetín nikde nefiguruje. Dozvěděl jsem se, co se stalo, že Podešva nastoupil neoprávněně a kvůli tomu byl výsledek prvního zápasu se Zlínem kontumován. Psychicky rozložený Vsetín pak v dodatečně vypsaném zápase už Zlín napotřetí neporazil.

Jaký máte na tu situaci názor?
V tomto případě si tyhle věci musí hlídat vedoucí mužstva a trenéři. Těžko si to pohlídá sám hráč. Podešvu bych za to neodsuzoval, navíc když ještě pendloval mezi více mužstvy. V každém případě to byla velká smůla a pro hráče neštěstí. Vyřadit z šestnáctého místa největšího rivala z prvního místa, to muselo být pro kluky obrovské zadostiučinění a vzpruha pro jejich další hokejový život. Že to dopadlo tak jak to dopadlo, je velká škoda. Hráčům to ublížilo.

Pozorujete na nich ještě nějaké důsledky vyřazení, nebo je to už podle vás definitivně pryč?
Podle mě už na to hráči nemyslí. Jsou to všechno kluci od šestnácti do osmnácti let, určitě to překousli.

Přestože zatím probíhá letní příprava, dá se už orientačně odhadnout, jaká bude síla vsetínské juniorky na podzim?
Ještě jsem kluky neviděl na ledě, takže to nemůžu odhadnout. Některé tedy ano, ale to už je mnoho let a hráči se v mladém věku mění. Vypadá to ale, že budeme mít dobrý kolektiv a pokud bude mužstvo dobře připravené, mělo by šlapat. Uvidíme, jestli bude třeba posílit na nějakém postu. Jednou větou: vypadá to, že by mužstvo mělo fungovat.

Je postup do play off reálný?
Víte, jak je to v hokeji. V současné době se debatuje o tom, kolik mužstev bude ze soutěže padat. Údajně tři. Takže pro nás je prvořadý úkol zachránit pro Vsetín extraligu. Samozřejmě bychom rádi postoupili do play off, ať už z jakéhokoliv místa, ale prvořadá bude záchrana. Stejně se ale všechno ukáže až na ledě.