Projevila se hokejovost Jestřábů, shodli se Jenáček s Juríkem

Hokejistům Vsetína skončila sezóna. Ve vyrovnané čtvrtfinálové sérii s Prostějovem nakonec padli, když rozhodující duel na ledě Jestřábů prohráli 5:3. „Nikdo nemohl počítat s tím, že bychom mohli vyhrát 3:0 na zápasy,“ řekl lodivod Jestřábů Juraj Jurík. „Prostějov vyhrál na to, že měl v kádru více zkušenějších hráčů, kteří zabrali v pravou chvíli,“ poznamenal jeho vsetínský protějšek Luboš Jenáček, jenž navzdory úspěšné sezóně neskrýval zklamání.

Trenére, proč se nakonec obrat v sérii nepovedl?
Těžko se mi to takhle bezprostředně po zápase hodnotí. Všichni jsme hodně zklamaní, protože jsme si na pátý zápas věřili. Někde jsem před utkáním slyšel, že výhoda je na naší straně. Já si to nemyslím. Když je stav série 2:2, jsou na tom oba soupeři stejně. Za stavu 0:2 jsme neměli co ztratit a šli do toho po hlavě. Moc se nepočítalo s tím, že bychom to už mohli otočit. Když jsme zvládli následující dva zápasy, chtěli jsme už jít za postupem. Ale dnešní utkání rozhodlo pár momentů, zejména náš zakřiknutý začátek. Na některých klucích šlo vidět, že takový důležitý zápas hrají poprvé. Prostějov měl více zkušených hráčů, vstoupil do utkání lépe a v první třetině vstřelil dva góly. V pátém zápase je tohle klíčové. Únava je na obou soupeřích stejná, ale v tomhle momentě se psychická výhoda okamžitě stěhuje na stranu mužstva, které skórovalo. A mančaft, který inkasuje, se ať chce nebo ne dostává dolů.

Brankáře jsme vystřídali jen kvůli impulsu pro tým

I tak jste se ale s utkáním snažili něco udělat. Střídali jste brankáře, měnili jste složení útoků…
Myslím, že oba gólmani podali v sérii výborné výkony. Lukáše Plška jsme Petrem Hromadou vystřídali jen a pouze kvůli impulsu pro mužstvo. Lukáš byl na nás sice naštvaný, ale když šel ve třetím zápase do brány on, znamenalo to pro mužstvo nový impuls. Věřili jsme, že kdyby to Petr za stavu 3:1 zavřel, jsme schopni dva góly dát. Ty jsme nakonec i dali, ale také dva inkasovali. Pak jsme prohodili Fero Zúbka s Filipem Bajtkem. Kdykoli jsme dali Bajtyho do první pětky, ožil tam a ten útok zvedl. Částečně se to možná provedlo v tom, že když jsme už v závěru neměli co ztratit, začali jsme se víc tlačit dopředu. Aktivně jsme chtěli hrát už od začátku, ale soupeř nás tak přebrusloval, že jsme se zuby – nehty jen bránili.

Jak se na vás ve třetí třetině podepsalo pětiminutové oslabení?
David Vítek na tom má postavenou svoji hru a my to po něm vyžadujeme, nicméně si myslím, že kdyby tam byl v tu chvíli zkušenější hráč, šel by do toho souboje trošičku jinak. Nadechovali jsme se a kdybychom se nemuseli pět minut jen bránit, možná bychom dali potřebný gól. Ale to je jenom „kdyby“. David to udělal v dobré víře, je to play-off, chtěl hráče dohrát. Takových zákroků tam bylo víc. Předtím se vyfauloval soupeř a pomohl nám částečně k brankám, nyní se to otočilo a bohužel jsme ten zákrok udělali v nepravou chvíli my. Ovšem to je hokej, já se osobně se na Davida nezlobím. A závěr, to už byl vabank.

Nešlo ani sestavit defenzivní pětku

Velkou měrou se na vítězství Prostějova podepsal Lukáš Duba, že?
Prostějovští měli naprosto vyrovnané tři lajny. Nešlo ani nějak speciálně udělat taktiku, že bychom třeba složili speciální defenzivní pětku, která by nastupovala na útok Kuby Čuříka, Michala Černého a Šebka. Každý zápas se totiž prosazoval někdo jiný. Dnes to sedlo Lukáši Dubovi perfektně, dá se říct, že ten zápas vyhrál on. Tím, že k nám v průběhu série přišel Filip Bajtek a velmi dobrý zápas doma odehrál Vladimir Bessonov, jsme měli také tři lajny taky vyrovnané. Jenže Prostějov v téhle sestavě hrál v podstatě celou sezónu. U nás šlo poznat, že třeba Bajty hrál čtvrtý zápas za pět dnů, i když se snažil a měl tam šance. Prostějov vyhrál na to, že měl v kádru více zkušenějších hráčů, kteří zabrali v pravou chvíli. V tom spočívá jejich umění a ve finále se před nimi nedá než smeknout.

Jaký program teď budou mít hráči Vsetína?
Budou mít volno, sejdeme se asi až v pátek. Tréninky, které jsme měli do té doby naplánované, si vezme mládež. Pak budeme trénovat asi týden. Bude to už vyloženě hravé, kluci si zahrají mezi sebou, jen tak na pobavení, a následovat bude nějaká závěrečná. Chtěli bychom uspořádat něco pro fanoušky, hlavně pro ty nejvěrnější, co s námi celou sezónu jezdili na zápasy. Rádi bychom s nimi udělali nějaké posezení, kde by mi mohli s hráči nebo i s trenéry prohodit pár slov. Zakončili bychom sezónu společně.

Jaký je váš tip na vítěze soutěže?
Mně se ve vzájemných zápasech líbil nejvíc Havířov a Prostějov, kteří v semifinále narazí na sebe. Havířov bude mít obrovskou výhodu v tom, že mohl týden odpočívat. Zejména ze začátku série na tom bude lépe. Prostějov bych neodepisoval, ale mají za sebou pět velmi těžkých zápasů na tři pětky. Myslím, že se do finále dostane Havířov. A podle mne je zvládne a postoupí do baráže.

Prostějovský Juraj Jurík: Jsem teď strašně šťastný

Z prostějovského trenéra Juraje Juríka sálala v neděli večer spokojenost. A možná trochu i zadostiučinění. Jeho svěřenci zvládli vyrovnanou čtvrtfinálovou sérii lépe a postoupili mezi nejlepší čtyři. Kouč Hanáků tak ještě nemusí sahat po žiletkách. „Doufám, že se ještě dlouho holit nebudu,“ usmíval se Jurík po postupu do semifinále.

Jak vůbec hodnotíte čtvrtfinálovou sérii?
Byla velmi vyrovnaná. Nikdo nemohl počítat s tím, že bychom mohli vyhrát 3:0 na zápasy, byť jsme k tomu měli v jeden moment velice blízko. Myslím si, že jsme hráli proti velice kvalitnímu soupeři a kvalitu měla i všechna vzájemná utkání. Rozhodovaly v nich maličkosti. Nejdůležitější bylo asi to, že jsme hráli pátý zápas doma. Přišlo mi, že Vsetín v předchozích dvou utkáních, ve kterých hrál velice dobře, ztratil hodně sil. Myslím, že dnes jsme byli od začátku lepším mužstvem a trošičku po zásluze jsme zvítězili.

V čem spočívala síla Vsetína?
Myslím, že ti kluci do toho dali velké srdíčko. Naši hráči si ve dvou předchozích zápasech museli uvědomit, že bez nasazení a zodpovědnosti to nepůjde. Dneska vám zadarmo nikdo nic nedá. Dnes jsme k tomu přistoupili se vší zodpovědností, nasazením i důrazem a pak se projevila naše hokejovost, ve které jsme byli podle mne lepší. Ale jak říkám, Vsetín do toho dal srdíčko a nasazení a tím byla série taková, jaká byla – strašně vyrovnaná.

Překvapil vás valašský celek v něčem?
Postupem času už ani ne. Šlo snad o jedenáctý zápas za sezónu, mužstva se už znala. My už jsme asi věděli, co soupeř hraje. Co nás trápilo, byly přesilovky, ve kterých nám dal Vsetín vždycky gól. To byla alfa a omega některých zápasů. Při hře pět na pět jsme byli vyrovnaní nebo trošku lepší, ale v početních výhodách se Vsetín buď dostal do zápasu nebo v nich utkání zlomil.

Trochu se to zlomilo ve druhém zápase

Co dělá dnešní večer s vámi osobně, který jste ve Vsetíně dva roky působil?
Emoce tam jsou. Mám ke Vsetínu pěkný vztah, pořád tam mám kamarády. Ale teď jsem na úplně jiné straně barikády a jsem strašně šťastný, že jsme ten rozhodující zápas uhráli a že jdeme dál.

Semifinále doslova klepe na dveře, budete mít vůbec čas na nějakou malou oslavu?
Tím, že se začíná v úterý, není na slavení vůbec čas. Čtvrtfinálová série nás stála spoustu sil, máme úzký kádr. Kluci se budou muset dát dohromady. Teď z nás ale spadne nějaká ta zodpovědnost, protože jsme splnili cíl. V semifinálové čtverce jsou na tom všichni stejně a rozhodne momentální forma a forma gólmanů. A tady máme velkou oporu v Daliboru Sedlářovi.

Jaké šance si dáváte proti Havířovu?
Je to padesát na padesát. V sérii na tři vítězné je podle mne rozhodující druhé utkání. Buď jdete na 2:0, nebo vyrovnáváte na 1:1. Ve čtvrtfinále se nám podařil druhý zápas vyhrát a myslím, že tam se série trochu zlomila. Protože porazit někoho třikrát po sobě? To je velice těžké. My půjdeme na Havířov s pokorou, ale věřím, že se přes ně dostaneme.